Přeskočit na hlavní obsah

Švýcarští vinaři jsou zneklidněni: po octomilce přichází brouk zabiják

Octomilka už Švýcarsko navštívila

Během jarního setkání vinařů v hotelu Krone ve švýcarském městě Lenzburgu ležícím v centrální oblasti kantonu Aargau varoval komisař pro vinnou révu Peter Rey před novými útoky škůdců. Ve své prezentaci nových onemocnění nabádal vinaře ke všímavosti a rychlé výměně informací o vznikajících škodách.
Upozornil na symptomy již známé octomilky projevující se na listech, jejichž kraje se po napadení zabarvují červeno-černě. Octomilka nedávno stála za stažením pěti vín z prodeje jednoho saského vinařství, i když paradoxně příčinou byl insekticid, který proti ní vinařství použilo.

Prevence a odborná kontrola v laboratořích

Další nová nemoc, kdy listy žloutnou, je nemoc Flavescence dorée šířící se již v Ticinu a ve Vaudu, která napadenou révu úplně zničila. Peter Rey všechny zúčastněné vinaře naléhavě vyzval ke spolupráci a také zdůraznil, aby - pokud najdou takto poškozené listy - je okamžitě poslali do laboratoří Agroscope v Changins, protože se “jedná o nebezpečné agresivní onemocnění, které má být vyhodnoceno pouze v laboratoři." Dodal, že jeho případné rozšíření je pouze otázkou času a škody jsou potom obrovské.

Vinaři v Ticinu už klučili vinice

Bakterie Flavescence dorée přenášená brouky o velikosti 4 až 6 milimetrů má na úrodu dramatické důsledky: Spolkový úřad pro zemědělství nařídil v případě zjištění jejího výskytu naprosté vyklučení vinic. Příkladem je Ticino: "Při napadení 15 procent plochy zde musely být zrušeny veškeré vinice ležící v těsné blízkosti napadení," vysvětluje Andreas Meier pěstitel z Wurenlingenu. "Žili jsme tak trochu na sudu se střelným prachem," doplnil dále vinař.Již za starých Římanů byla známa houbová choroba Esca, která se projevuje žloutnutím listů, napadne celý kmínek révy, který potom odumře. Naštěstí jeden biolog našel formu plísně, která zafungovala jako protijed. "Příroda je fenomenální," řekl Rey, a s tím je spojena naděje, že i na škůdce se dá vyzrát.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania