Přeskočit na hlavní obsah

Možná už Bordeaux, Burgundsko a Champagne nebudou produkovat taková vína, jaká je proslavila.

Výjimečné suché ročníky

Vědci ze Spojených států na datech z Francie a Švýcarska zjistili, že globální oteplování mění podmínky pro výrobu vín špičkových ročníků. Podle studie zveřejněné před týdnem v časopise Nature Climate Change změnilo oteplování čtyři století platnou závislost výjimečných sklizní a pozdních období sucha.
Benjamin Cook, spoluautor studie a klimatolog z NASA a Columbia University, uvedl, že dřívější sklizně byly dlouho spojované s vysoce kvalitními ročníky vín.
Nejlepší ročníky byly definované bohatými jarními dešti následovanými horkým létem a pozdním obdobím sucha, což způsobovalo sklizeň asi o týden dříve než obvykle.

Změna po roce 1980

Ve své studii zjistili dramatickou změnu asi před 35 roky, od kdy již sucho není nutnou podmínkou pro dřívější sklizeň. "Po roce 1980 skutečně signál sucha mizí," říká Cook. "Došlo k zásadnímu posunu v klimatu, který změnil místní faktory."

Výzkumníci analyzovali čtyřista leté údaje ze západní Evropy o termínech sklizně a klimatických trendech zjišťované z letokruhů a z nových měření. Tyto informace porovnali s údaji o změnách kvality vín na základě dlouhodobých ratingů ročníkových vín z Bordeaux a Burgundska.
Elizabeth Wolkovich, spoluautorka a ekoložka z Harvard University, řekla, že jarní deště podněcují u vinné révy brzký růst. "Pozdější sušší podmínky přesouvají těžiště z vegetativního růstu směrem k větší produkci plodů," řekla.
Cook uvádí, že sucho způsobovalo zahřátí půdy jako podmínku dřívější sklizně. "Ale nyní už pěstitelé vinné révy nepotřebují sucho, aby půda dosáhla vyšších teplot."

Nové podmínky změní vinohradnickou mapu světa

Wolkovich podotkla, že tato změna ještě bude vinařský průmysl bolet, protože teplé ročníky budou pokračovat a vyprodukují dobrá vína. Ale příklad brzké francouzské sklizně - vlna veder v roce 2003, kdy se hrozny sbíraly měsíc před tradičním termínem - ukázal, že se tím nevyprodukují výjimečná vína.
"To může být ukazatelem, kam míříme," řekla.
Studie ze Spojených států o možném poklesu světové proslulosti francouzských vín se objevila uprostřed předpovědí, že by Čína, Tasmánie a Kanada mohly být nová vinařská centra pro Rulandské modré, že Burgundsko a Bordeaux v Cabernetu a Merlotu ztrácí a že kvalitu Champagne dožene produkce z jižní Anglie.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.