Přeskočit na hlavní obsah

Kdo potáhne za pár let spotřebu vína a co se kvůli tomu změní

Nástup mladých

Nedávná studie Silicon Valley Bank (SVB) potvrzuje, že "generace X", tedy 38-49-letí zkonzumuje 32% vín prodaných ve Spojených státech. Dnes již roste skupina “millenials” - ve věku 21 až 37 let - která zkonzumuje 16% prodaných vín. Možná se zdá toto číslo podezřelé, ale studie ukázala, že spotřeba této skupiny se rychle zvyšuje. Naopak velmi klesá konzumace u skupiny ”matures,” spotřebitelů ve věku nad 68 let, ti jsou ve spotřebě vína na posledním místě.

Jak na millennials

Není pochyb, že millennials jsou klíčoví pro vinařský průmysl a budou spotřebitely budoucnosti. Tomu musí producenti přizpůsobit marketing a uvádění vín na trh. To znamená, že musí kromě jiných faktorů zvážit tvar a barvu lahví a názvy i označení vín. Millennials trvají na klasice, noblese a jedinečnosti - terroir není jejich věc. To s čím si manažeři zejména lámou hlavu je skutečnost, že millennials nejsou věrní. Často mění produkty i značky. Konzumují víno, pivo, lihoviny, koktejly a alkoholické limonády v libovolném pořadí a množství.

Proč se vše (asi) změní

V současné době ve Spojených státech spotřeba vína na jednoho obyvatele klesá. To způsobují millennials, zejména muži, kteří teprve začínají život s vínem a jsou na začátku svých objevů. Slábne také konzumace vín skupinou “boomers” (50-67 letých), kteří dnes dominují se svými 41%, protože přejdou pomalu ale neúprosně do skupiny matures s velmi klesající spotřebou.

Budou novinky v balení i chutích

Obliba Cabernetu Sauvignon a Pinotu Noir stále trvá, ale to neznamená, že ambiciózní vinaři si do budoucna “nepohrají” s hrozny i styly vín. Důležité je vše, vzhled, obal i etiketa, ale hlavní je samozřejmě chuť vína, která musí být vkusem a kvalitou přizpůsobena mladým. Víno pro budoucí spotřebitele bezesporu nemůže být "staré", ale spíše "zralé". 
"V žádném případě není tragické, kdyby americká mládež pila méně, ale zato lepšího vína," zní závěr studie. Toto zjištění je klíčem pro vinařský průmysl, které by mělo být bráno na zřetel.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania