Přeskočit na hlavní obsah

Slovenský Hrušov s podzemím kdysi plným vína

Zapomenuté Hrušovské vinařské podzemí 

V původní reportáži Zuzany Mitošinkové a Jana Makroczyho pro magazín Egreš navštívíme Hrušov v Hontu, regionu na jihu Slovenska, obec s vinohradnickou tradicí, bohatou lidovou architekturou a kulturním životem - a s opuštěnými vinnými sklepy na každém rohu. V obci, v lese i na loukách jich napočítáte víc než dvě stě a jejich původ sahá až do 16. století. Přestože sklepů je už mnoho zničených a zasypaných, mnohé se dodnes dají prozkoumat.



Vinohradnictví má v Hrušově dlouhou tradici, existenci vinohradů dokládá zakládací listina blízkého kláštera v Bzovíku z roku 1135 – a většina sklepů sloužila na výrobu a uskladnění vína. Vinohradnictví samotné ale nikdy nesloužilo jako hlavní zdroj obživy. Kvůli vyšší poloze vinohradů zdejší produkce nikdy nedokázala konkurovat vínům z jižnějších vinic Hontu.



 



Největšího rozmachu zdejší vinařství dosáhlo v 17. století, když Hrušov obsadili Turci. Později sice došlo k úpadku, ale víno se zde vyrábělo ještě celé 19. století. Mšička révokaz ale v osmdesátých letech 19. století zničila i zdejší vinohrady a do začátku 20. století jich přežilo jen pár.








Až do roku 1979 měli v Hrušově obyvatelé soukromá pole a víno pěstovali pro vlastní spotřebu. Poté, kdy přišlo jejich združstevnění, přestalo být vinaření pro většinu obyvatel rentabilní a vinice zanikaly.



Nejmladší sklepy pocházejí s 80. a 90. let minulého století a na rozdíl od původních už se úprava stěn dělala kamenickými nástroji. Mnoho mužů tehdy pracovalo v dole ve Veľkom Krtíši a na kopání používali báňskou techniku. Charakter sklepů však zůstal zachovaný. 

  

Ještě dnes je mnoho sklepů funkčních. Mnozí z těch, kteří sklep nemají, si buď koupí starý nebo vykopou sklep nový.

 

Ne všechny sklepy mají víc místností. Některé nemají první část, kde se víno vyrábělo, a druhou, kde se skladovalo, ale mají jen prostor pro uskladnění vína s úzkou vstupní šíjí. Takové sklepy mívaly blízko ve vinohradu vinohradnický altán. V něm se skladovalo nářadí a vyrábělo víno. Až vyzrálé víno se z altánu přesouvalo do sklepů. Altány ale neměly všechny vinohrady, měli je jen větší sedláci. V současnosti už ale v Hrušově skoro žádné altány nejsou.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.