Přeskočit na hlavní obsah

Slovenský Hrušov s podzemím kdysi plným vína

Zapomenuté Hrušovské vinařské podzemí 

V původní reportáži Zuzany Mitošinkové a Jana Makroczyho pro magazín Egreš navštívíme Hrušov v Hontu, regionu na jihu Slovenska, obec s vinohradnickou tradicí, bohatou lidovou architekturou a kulturním životem - a s opuštěnými vinnými sklepy na každém rohu. V obci, v lese i na loukách jich napočítáte víc než dvě stě a jejich původ sahá až do 16. století. Přestože sklepů je už mnoho zničených a zasypaných, mnohé se dodnes dají prozkoumat.



Vinohradnictví má v Hrušově dlouhou tradici, existenci vinohradů dokládá zakládací listina blízkého kláštera v Bzovíku z roku 1135 – a většina sklepů sloužila na výrobu a uskladnění vína. Vinohradnictví samotné ale nikdy nesloužilo jako hlavní zdroj obživy. Kvůli vyšší poloze vinohradů zdejší produkce nikdy nedokázala konkurovat vínům z jižnějších vinic Hontu.



 



Největšího rozmachu zdejší vinařství dosáhlo v 17. století, když Hrušov obsadili Turci. Později sice došlo k úpadku, ale víno se zde vyrábělo ještě celé 19. století. Mšička révokaz ale v osmdesátých letech 19. století zničila i zdejší vinohrady a do začátku 20. století jich přežilo jen pár.








Až do roku 1979 měli v Hrušově obyvatelé soukromá pole a víno pěstovali pro vlastní spotřebu. Poté, kdy přišlo jejich združstevnění, přestalo být vinaření pro většinu obyvatel rentabilní a vinice zanikaly.



Nejmladší sklepy pocházejí s 80. a 90. let minulého století a na rozdíl od původních už se úprava stěn dělala kamenickými nástroji. Mnoho mužů tehdy pracovalo v dole ve Veľkom Krtíši a na kopání používali báňskou techniku. Charakter sklepů však zůstal zachovaný. 

  

Ještě dnes je mnoho sklepů funkčních. Mnozí z těch, kteří sklep nemají, si buď koupí starý nebo vykopou sklep nový.

 

Ne všechny sklepy mají víc místností. Některé nemají první část, kde se víno vyrábělo, a druhou, kde se skladovalo, ale mají jen prostor pro uskladnění vína s úzkou vstupní šíjí. Takové sklepy mívaly blízko ve vinohradu vinohradnický altán. V něm se skladovalo nářadí a vyrábělo víno. Až vyzrálé víno se z altánu přesouvalo do sklepů. Altány ale neměly všechny vinohrady, měli je jen větší sedláci. V současnosti už ale v Hrušově skoro žádné altány nejsou.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben