Přeskočit na hlavní obsah

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením

Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem. 
To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno.
Kouroum of the Nile
Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není. 

Alkohol je tabu

Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá. "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania Kallas. "Ale není zcela zakázán." V turistických oblastech podél Rudého moře a v mezinárodních hotelích v Káhiře se jeho prodej a konzumace tolerují. A právě na turisty se produkce vinařství Kouroum of the Nile zaměřuje. Víno rozhodně tvoří mezeru na trhu, protože zahraniční vína jsou při importu zatížená 3000% daní. 
Jenže v minulosti byla místní egyptská vína sotva pitelná a ví to i Kallas: "Slyšel jsem lidi říkat hrozné věci o egyptských vínech, což je veliká škoda. Každá země potřebuje vlastní dobré víno. Naše vína ale lidem chutnají.”

Vinařství vydupané z písku

Za vznikem vinařství stojí egyptský miliardář Samih Sawiris, pocházející z bohaté koptské rodiny. Vytvořil silné obchodní impérium a na konci osmdesátých se zasadil o vznik města El Gouna na umělé laguně, které doslova vydupal z pouštního písku. Proto postavil své vinařství právě zde a v roce 2002 zahájil výsadbu prvních vinic. O tři roky později začala pod vedením manželů Kallasových výroba vína.
Samotné vinice jsou od vinařství několik set kilometrů vzdálené. Hlavní vinice o rozloze 500 akrů jsou na severu země na půl cesty mezi Káhirou a Alexandrií, další jsou v oblasti Samaloot - Menia ve středu země, 250 kilometrů jižně od hlavního města. 
Mezi pěstované odrůdy, které byly dopraveny letecky z Francie a Itálie, patří Petit Verdot, Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah, Pinot Noir, Grenache, Vermentino a Chardonnay. Na vinicích v Samaloot - Menia se pěstuje výlučně Bannati, egyptská autochtonní bílá odrůda.

Dřevěné sudy nefungují

Rania Kallas říká: “Podmínky pro pěstování nejsou nikde v zemi úplně ideální. Písčitá půda, velmi vysoké teploty, které mohou v létě stoupnout nad 40 stupňů Celsia, a téměř žádné srážky. Musíme tedy vinice trochu oklamat, aby víno dobře prospívalo.” Jak to přesně dělají ale nechce prozradit, je to výrobní tajemství.
Dokonce i při zpracování hroznů je zapotřebí tvořivosti. Například kvalitní červená vína dozrávají v dubových sudech, ale to v El Gouna není možné, protože dřevo se v této atmosfeře roztahuje a do sudu vniká vzduch, který víno úplně zničí. Proto v Kouroum of the Nile víno zraje pouze v nerezových tancích s přidanými kusy dřeva, které tak dopomůžou vínu k dřevitému aroma i chuti.

Výroba pod státním dohledem

K dalším překážkám patří i přísná pravidla egyptské vlády. Stát přesně řídí výrobu vína a dokonce určuje, kolik lahví smí vinařství ročně nalahvovat. V současné době se jedná o limitní čtyři miliony lahví ročně.
Práce ve vinařství denně sledují vládní úředníci. Právě oni v dopoledních hodinách odemykají dveře a večer zamykají plnicí linku. Rania Kallas ale zdůrazňuje, že je ani toto neodradí: "Bojujeme proti slunci, písku a vládě. To je důvod, proč jsou naše víno tak silná."
Vinařství Kouroum of the Nile získalo v poslední době i řadu evropských ocenění, mimo jiné na Decanter World Wine Awards v Londýně a na Challenge Millésime Bio v Montpellier ve Francii. Ve střednědobém horizontu dokonce nevylučuje expanzi do zahraničí, ale už nyní platí - Egypt je zpět na světové vinařské mapě.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Port Wine day 2016: více na síti

Víno na síti Letošní Port Wine day se koná 10. září a spolu s ochutnávkami a prohlídkami muzeí je - a pro čtenáře magazínu WA9 zejména - zajímavá teoretická část. Témata, která se budou za týden diskutovat, jsou "jak sestavit správného interaktivního turistického průvodce, který bude komunikovat mezi čtenářem a vinařem" nebo "internet je vlastně šestý smysl, víno a sociální média," "jak se hledá a koupí víno dnes a zítra," ale také "aplikace jsou nové nástroje, kterými vnímáme svět, jsou cestou ke konzumentovi?" Na seznamu přednášejících jsou proto lidé jako Ryan Opaz, bloger na Catavino a pořadatel European Wine Bloggers Conference, Heini Zachariassen, zakladatel aplikace Vivino nebo blogerka Janna Rijpma Meppelink z NOMOh . O loňském Port Wine day píšeme zde .

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.