Přeskočit na hlavní obsah

Původce zkázy evropských vinic v devatenáctém století dnes ohrožuje vinohrady v Coloradu

Vinařský průmysl ohrožen

Kořeny révy napadené mšičkou
Foto Joachim Schmid, Geisenheim
Historie vinařství v americkém státě Colorado, jehož vinice patří mezi nejvýše položené na světě, započala v roce 1890, kdy tehdejší guvernér založil v Grand Valley první šedesátihektarový vinohrad. O dvacet let později už bylo v Coloradu více než 900 pěstitelů révy vinné. Avšak o rozšíření moderního komerčního vinařství se zde dá hovořit až po roce 1970. 
Dnes se zde nachází 129 vinařství s vinicemi o rozloze více než 1000 hektarů, která ročně vyprodukují téměř dva miliony lahví. V loňském roce byl obrat vinařského průmyslu víc než 33 milionů USD.

Mšička občas udeří

Palčivým tématem loňského roku je výskyt mšičky révokaz, hmyzu z čeledi Phylloxeridae, jednoho z nejnebezpečnějších škůdců révy vinné. Mšička saje z kořenů révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšička byla na přelomu 19. a 20. století důvodem vyklučení téměř všech evropských vinic. 
Dodnes se vyskytuje na celém světě, jak s lítostí potvrzují například pěstitelé v Arménii, přesto byly některé regiony dosud ušetřeny. 
Šokující novinkou pro vinaře z Colorada a z celé Severní Ameriky proto bylo, když v listopadu loňského roku ohlásila regionální média její možný výskyt. 

Úřady už mšičku potvrdily

V Coloradu, kde se vinice nacházejí ve výškách 1200 až téměř 2000 metrů nad mořem jsou v současné době mrazy, proto ještě nemohla být provedena detailní šetření. Místní vinaři se ale obávají, co zjistí po rozmrznutí půdy.
Úředníci ministerstva zemědělství už ale potvrdili výskyt mšičky na území apelace Grand Valley AVA podél řeky Colorado. 
Horst Caspari, profesor vinařství na Colorado State University, k tomu dodává: "Stále máme prostor k dalším průzkumům, ale ve zmrzlé půdě to teď nejde. Jsme si ale docela jistí, že příčinou je nedostatek místních šlechtitelství, když v důsledku nepříznivých klimatických podmínek posledních let jsme museli sazenice révy nakupovat téměř z celého světa.”

Budou se klučit vinice?

Příslušné úřady od pěstitelů zjišťují příznaky možného napadení mšičkou a doporučují pěstitelům důkladně vyčistit a dezinfikovat všechny stroje a šlechtitelské stanice instruují o způsobech léčby sazenic.
Caspari poznamenává: "Když budeme mít štěstí, zůstane napadení jen částečné a pokud budou veškerá zavedená opatření účinná, nebude náprava nákladná. V případě napadení ploch větších než hektar by vše pochopitelně prodražila velká neúroda a nutnost následného vyklučení zamořených vinic, které by musela bezpodmínečně nahradit nová výsadba.”

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben