Přeskočit na hlavní obsah

Červený Ryzlink nebo bílý? Který byl první?

Výzkum červeného ryzlinku

Hrozen červeného Ryzlinku
Foto Univerzita Geisenheim
Julius Kühn Institute (JKI) v Siebeldigen má na základě svých poznatků už dlouhou dobu podezření, že prvotní odrůdou révy, z níž zmutovala její proslulá bílá podoba, je ryzlink červený, Roter Riesling. Potvrzuje to Franco Röckel, doktorand z Julius Kühn-Institut.
"Po několika molekulárně biologických studiích dvou jednoduchých sad chromozomů genomu máme nyní jasno. Haploidní buňka obsahující pouze jednu sadu chromozomů, která vede v červeném Ryzlinku k barvě, pochází od bílých bobulí rodiče - bílé odrůdy Heunisch. To znamená, že musela zmutovat do ryzlinku bílého. "
Na první pohled se to zdá matoucí, protože bobule červeného ryzlinku jsou až na barvu jinak zcela totožné s jejich bílými předky, stejně jako se neliší jejich dřevo ani listy. Nicméně bílé hrozny pocházejí z kmínků, na nichž byly původně červené hrozny. A červené hrozny na kmenu bílého ryzlinku dosud nebyly nalezeny. Rodiče ryzlinku jsou bílý Heunisch a pravděpodobně semenáč z Tramínu a Vitis sylvestris. Z tohoto důvodu by teoreticky červená barva mohla vyplývat z neznámého rodiče.

Z bílého se červený ještě nestal

Röckel zkoumal především dva geny, o nichž je známo, že regulují zbarvení v tmavých bobulích. V bílých odrůdách hroznů jsou zmutovené a tudíž nefunkční a jejich bobule nevytvářejí barevné pigmenty. Překvapivě ani jeden ze dvou známých genů není zodpovědný za červenou barvu hroznů v červeném ryzlinku.
Bílé hrozny ryzlinku tak představují "původní podobu." Všech dvacet dříve zkoumaných červených ryzlinkových klonů má stejnou mutaci. Předpokládá se, že tato mutace je neopakovatelná a pravděpodobně proto nelze nikdy pozorovat mutaci z bílé na červenou. Ale proč červený ryzlink vždy znovu zmutuje na bílý zůstává stále neobjasněno.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.