Přeskočit na hlavní obsah

Bude novozélandský Pinot Gris dohánět pověst a produkci Sauvignonu?

Prosadí se na mezinárodním trhu další novozélandský objev?

Novozélandští producenti hledají "druhou" bílou odrůdu, která by se mohla vyrovnat pověsti Sauvignonu. Po letech se zdá, že by to mohl Pinot Gris.
Jeho výsadba se v posledních sedmi letech zdvojnásobila na zhruba 2.700 hektarů, což z něj činí čtvrtou nejrozšířenější odrůdu po Sauvignon Blanc, Chardonnay a Pinot Noir.
V kontrastu s tím klesá výsadba Rieslingu, o kterém se předpokládalo, že právě on by mohl být tou "druhou" novozélandskou odrůdou. I Chardonnay je v mírném poklesu.

Zatím jen desetina Sauvignonu, ale záleží na spotřebitelích

"Je to kategorie, která je na vzestupu - nemůžeme se jí nabažit ani doma," říká Simon Kelly, evropský ředitel prodeje vinařství Yealands.
Už dříve se vinaři snažili najít správný novozálandský styl Pinot Gris. "Produkovali jsme vína se 14% alc. a 10 gramy zbytkového cukru," říká Kelly. "Ale vyšší obsah kyselin nám pomáhá udržet sušší styl. Nelze zatím říci, že je to naše velká bílá naděje, ale je to určitě vynikající styl. Řekl bych, že je to největší výzva a alternativa k našemu Sauvignon Blanc," uzavírá Kelly.
Produkce Pinot Gris se v současnosti pohybuje kolem 7% z veškeré produkce vín Nového Zélandu, který je ze 70% zcela ovládaný Sauvignon Blanc.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben