Přeskočit na hlavní obsah

Aplikace, která racionalizuje postup sklizně

Alikace sleduje zralost a zdraví hroznů

Také vinařství De Bortoli Wines se připojilo k využívání webové aplikace VineAccess, která umožňuje testovat hrozny pěstitelů, dokud jsou ještě ve vinicích. Všichni mají možnost nahrávat své údaje o produkci, jako je kvalita plodů, rychlost zrání nebo postup postřiků.
Dříve musel malý tým De Bortoli testovat mnoho vinic během všech fází zrání, což komplikovalo proces sklizně a dodávání hroznů do výroby. To také znamenalo zvýšení rizika přezrání hroznů nebo hromadění nákladních vozů před váhou vinařství, když na vrcholu sklizně není ani dostatek personálu ke kontrole hroznů, ani produkční kapacity.

Ukládání pěstitelských postupů

"Hrozny jsme sklízeli příliš brzy, jindy příliš pozdě, případně jsme nedokázali reagovat na choroby nebo na nezbytnou dobu degradace používaných postřiků," potvrzuje manažer Bill Robertson.
"VineAccess umožňuje našim pěstitelům uložit své postřikové deníky online a my můžeme spolu s nimi sledovat jejich činnost a vliv na dodávky hroznů, které máme nasmlouvané. S těmito znalostmi můžeme předpovídat optimální dobu sklizně i nárůst případných rizik onemocnění a přijmout příslušná opatření mnohem dříve, než bychom toho byli jinak schopní."

Hladký průběh sklizně

Před zavedením tohoto přístupu přiváželi pěstitelé hrozny až do vinařství De Bortoli, kde teprve probíhala kontrola hroznů a na vrcholu sezóny to také znamenalo hodiny stání ve frontě na výkup hroznů. Nyní může vinařství plánovat příjezd vozů s úrodou s patnáctiminutovou přesností.
"To nám dostatečně stačí na testy hroznů, kontrolu dokladů a zvážení dodávky, což odstranilo tlak na mnoha úzkých místech v celém procesu," potvrzuje Robertson.
Třetí generace vlastníků rodinného vinařství De Bortoli, založeného Vittoriem a Giuseppinou De Bortoli v roce 1928

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania