Přeskočit na hlavní obsah

Němečtí vinaři nově využívají izraelské metody zavlažování

Loňská sucha podnítila hledání řešení

Jižní Bavorsko se s průměrným ročním úhrnem srážek 1000 až 1200 milimetrů nemůže rozhodně řadit k na déšť bohatým oblastem, což teprve jeho nejsušší část Unterfranken s 550 milimetry za rok. Není-li déšť, voda musí přijít odjinud.
Svahy Thüngersheimer Scharlachbergs v okrese Würzburg jsou strmé až 45 stupňů. Ve strmých vinicích jsou nově instalované hadice zavlažovacího systému. V černé hadici s úzkými růžovými pruhy je po každých 50 centimetrech malý otvor, kterým projde přesně 1,6 litrů vody za hodinu. Po kapkách, které vlhčí zemi právě u kořenů vinné révy.

Voda se v zimě schromažďuje a v létě spotřebovává

Původně se v Thüngersheim čerpala voda ze studny. Nyní zahájený provoz nového zavlažovacího systému je v Německu zcela ojedinělý. Je to první systém, který uchovává vodu ze zimy bohaté na srážky a ve vyprahlém létě ji využívá k zavlažování vinic.

Na malé plošině nad vinicemi, kde slunce žhne ještě o trochu více, instalovali technici z Landesanstalt für Weinbau und Gartenbau (LWG) kruhovou nádrž na vodu z vlnitého plechu o objemu 250 kubických metrů, která zvládne zásobovat až osm hektarů vinic. Aby se voda nevypařovala, je přes nádrž napnutá černá plastová fólie. Díky gravitaci voda v létě stéká do trubek zavlažovacího systému a zavlažuje vinice.

Know-how z pouště

Pro návrh takového systému hledali inženýři z LWG inspiraci v pouštních oblastech. "Know-how jsme nalezli v Izraeli," říká Daniel Heßdörfer, který je za projekt zodpovědný. Po celá desetiletí se specialisté v této zemi zabývají problematikou úspory vody. LGW zahájil spolupráci s místní firmou v roce 2015, kdy se vypravili do Izraele na poznávací cestu.
To, že se oblast Unterfranken přiklání k izraelským metodám, je důsledkem změny klimatu. Například hrozny Ryzlinku rýnského nikdy předtím nebyly zcela vyzrálé, říká Heßdörfer. Zatímco jinde dozrávaly správně každý rok.

Krachy ze sucha i deště

Přitom v případě velkého sucha nemohli vinaři ani čerpat vodu z řeky Mohan, protože její hladina byla příliš nízko. Révu to ohrožovalo a nejhorším dopadem býval i finanční krach. Definitivním impulsem pro hledání řešení se stalo loňské velmi suché léto 2015, během kterého spadlo jen o něco málo víc než polovina obvyklých srážek. 
Letos mají němečtí vinaři přesně opačný problém. Nadměrné množství srážek a s tím spojený vysoký výskyt plísňových onemocnění hrozí snížením letošní produkci v některých případech i o polovinu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.