Přeskočit na hlavní obsah

Němečtí vinaři mají obavy z letošního ročníku, je šílený

Vydatné deště

V důsledku vydatných dešťů v posledních několika měsících vzrostla obava německých vinařství před šířením houbových chorob. 
“Padlí se stalo celonárodním problémem nejen tady v Badenu, ale také v dalších německých vinařských oblastech i v jiných zemích EU," uvedl Peter Wohlfarth, generální ředitel Badenské vinařské asociace.
Zástupci průmyslu i z regionů Rheinhessen, Pfalz a Württemberg tyto problémy také potvrdili. "Tak obrovská napadení za posledních deset let nepamatujeme," řekl Ernst Büscher z Německého vinařského institutu - Deutsches Weininstitut (DWI).

Padlí je zrádné

Plíseň napadá spodní stranu listu révy i mladé hrozny a následkem toho odumírají části rostliny. Její výskyt způsobují především trvalé srážky a obecně vlhké počasí.
Proti nemoci účinkují jedině pesticidy, které letos bohužel kvůli vlhké a blátivé půdě nemohly být v některých místech použity. Zejména ekologičtí vinaři museli spoléhat na méně efektivní prostředky, čímž byly jejich vinice v ještě větším ohrožení.
Rozsah škod je stále nejasný - stále ještě je možnost sluncem zalitého a suchého léta, kdy by mohly vyzrát dosud zdravé plody, které by poškození napadených hroznů mohly alespoň částečně kompenzovat. Vinaři odhadují případné ztráty mezi 3 až 50 procenty. Účinky na kvalitu vína plísňové onemocnění nemá, jelikož napadené bobule budou plně zlikvidovány.

Šílený rok

Hermann Hohl, předseda Sdružení württembergských vinařů, dodává: "Existuje spousta masivně poškozených vinic, které budou muset být vyklučeny."
Andreas Kohr ze Sdružení zemědělců a vinařů Rheinland-Pfalz Süd potvrzuje: "Pro nás je problém padlí místně velmi odlišný v závislosti na intenzitě srážek. Napadení je zde též velmi vysoké, pokud nenastane suché léto přijdeme o velké množství úrody.” 
Celou situaci vystihuje poznámka Andrease Engelmanna z vinařství Schlossgut Ebringen poblíž Freiburgu: "To je ten nejšílenější rok, jaký jsme kdy zažily. Vinaři museli věnovat ochraně rostlin vysokou pozornost jako ještě nikdy předtím."

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania