Přeskočit na hlavní obsah

Víno a diabetici: dvouletý univerzitní výzkum

Jeden pohárek ­může být

Aktuální studie ukazuje, že stejně jak červené, tak bílé víno můžou mít pozitivní účinky u diabetiků. Ale samozřejmě pouze v tom případě, budou­-li užívány v přiměřených dávkách.
Epidemických studií kardio­metabolických pozitivních a negativních vlivů alkoholu na lidský organismus jsou tisíce. Jelikož je alkohol součástí životního stylu, nelze nikdy s jistotou říci, zda účinky, které jsou alkoholu připisovány, skutečně existují, či se spojují s jinými faktory, které dále zapříčiňují různá působení.
Možná to tedy není červené víno, které chrání srdce a cévy, ale celkový zdravý životní styl konzumentů červeného vína. 
Abychom se dozvěděli, zda červené víno v mírném množství škodí či přispívá, museli být provedeny dlouhodobé studie. Něco takového není samozřejmě tak jednoduché.

Dvouletý výzkum

Izraelští vědci kolem dr. Yftacha Gepnera z Ben Gurionovy univerzity v Negevu v Beerševě se o to při pozoruhodném výzkumu pokusili.
Byli sezváni diabetici, kteří téměř nepijí či vůbec nepijí alkohol, aby po dva roky ke každé večeři vypili sklenku červeného, bílého vína, či vody.
Do studie se přihlásilo 224 zájemců s cukrovkou typu 2. Nebylo předem řečeno, že se jedná o výzkum vlivu alkoholu na lidské zdraví. To proto, aby se diabetici neúčastnili jen kvůli bezplatnému poskytnutí alkoholických nápojů.
Účastníci výzkumu byli ve věku čtyřicet až sedmdesát pět let. Nesměli po dobu jednoho týdne zkonzumovat více než jeden alkoholický nápoj a u samotných zájemců či v jejich rodině nesměl být problém se závislostí.
Pacienti byli následně náhodně rozděleni do tří skupin: 73 účastníci dostali červené víno, 68 bílé, zbylí 83 se museli spokojit s vodou.
Červené víno mělo dle chemické analýzy zhruba sedmkrát více antioxidačních fenolů a až třináctkrát více resveratrolu než víno bílé.

Shromáždění prázdných lahví ke kontrole

Účastníci byli požádáni, aby každý večer vypili k večeři 150 ml vína ve standardizované skleničce. Ta odpovídá zhruba 17 g alkoholu v červeném a 16 g v bílém víně. Vědci pravidelně vybírali prázdné lahve zpět, aby se ujistili, že poskytnuté víno bylo opravdu vypito a ne darováno či prodáno. Jako doplňující opatření obdrželi všichni diabetici aktuální směrnice a doporučení k mediteránské dietě, doporučené výživovými specialisty. 
Dodržování těchto předpokladů se ukázalo jako velmi dobré: ti, co pili vodu uvedli, že 87 % dnů pili nápoj dle předepsaného způsobu, u těch, kteří konzumovali víno to bylo 84 %.

Působení alkoholů je ovlivněno genetikou

Dva roky po začátku studie vědci zjistili řadu příznačných rozdílů.
U těch, kteří pili vodu se hodnota HDL (“dobrého cholesterolu”) zvýšila o 1,7 mg/dl, u konzumentů červeného vína tomu bylo o 3,7 mg/dl více. Oproti tomu hodnota při požívání bílého vína zůstává po celou dobu výzkumu konstantní.
Jako u jediných klesla u konzumentů bílého vína hodnota cukru na lačno, a to o 7,1 mf/dl. U těch, kteří pili červené víno stoupla o 4 mg/dl a u skupiny pijící vodu o 10,3 mg/dl. Hodnoty triglyceridu (přínosných mastných kyselin) u konzumentů vody stouply, zato u obou skupin požívajících víno zůstaly stejné, a to u bílého vína 8 mg/dl a u červeného vína 12 mg/dl.

Žádné rozdíly u krevního tlaku, jaterních testů a váhy

U řady faktorů, jako krevní tlak, jaterních testů a váhy nenastaly mezi třemi skupinami žádné rozdíly. Stejně tak tomu bylo u kvality životního stylu, jen konzumenti vína si pochvalovali kvalitnější spánek.
Vědci zkoumali též genetické vlivy. Okolo 36 % homozygot prokazovalo alkoholdehydrogenázu, která alkohol odbourává velmi pomalu.
Jen tito pacienti prokázali nakonec ve skupinách konzumujících víno příznačné zlepšení glykemické kontroly, u 21 % uchazečů s mimořádně rychlým odbouráváním alkoholu byl prokázán pokles krevního tlaku.
Účinky alkoholu na obsah lipidů neovlivňuje genetická varianta.
Z výsledků vědci vyvozují tři podstatné závěry.
  • Zaprvé: Přiměřená konzumace vína nemá u diabetiků žádné zřejmé negativní účinky.
  • Zadruhé: Červené víno prokazuje lepší působení na obsah tuků, než víno bílé. Zřejmě jsou za to zodpovědné i jiné faktory, než alkohol.
  • Zatřetí: Účinky alkoholu jsou závisle i na genetice.

Žádné povzbuzování začínat s pitím!

Studie by neměla nabádat abstinenty ke konzumaci alkoholických nápojů, uvádí Gepner a jeho spolupracovníci. Tato studie neznamená doporučení požívání alkoholu, ale je to popud izraelských vědců ke kontrole a dalším investicím do výzkumu vlivů alkoholu na organismus diabetiků, aby mohly být učiněny příslušné alternativní postupy při diagnóze cukrovky.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.