Přeskočit na hlavní obsah

Britský vinařský průmysl získal výborného pomocníka: laserové zaměření

Mapová data k dispozici

Pěstitelé mohou využít systém 3D LIDAR (Light Detection and Ranging), laserově mapující svahy a další aspekty krajiny, díky kterým mohou najít nejlepší lokality, na kterých bude réva vinná prosperovat.
Odhaduje se totiž, že dalších 75.000 akrů půdy (30 tis. hektarů) je v Anglii vhodných k pěstování hroznů, což je zhruba stejná velikost, jakou má Champagne ve Francii.
Ministerstvo životního prostředí, výživy a záležitostí venkova (DEFRA) jako vládní orgán předpovídá, že by data z laserového mapování mohla mít revoluční potenciál pro anglické vinařské odvětví.

Identifikace vhodných pozemků

Agentura pro životní prostředí se zabývá shromažďováním a využíváním mapovacích dat v anglické krajině posledních 17 let především pro plánování protipovodňových zábran a analýze využití půdy. Data byla vydána v rámci projektu #OpenDefra a pro veřejnost jsou k použití zdarma.
"Potenciál pro využití těchto dat je obrovský," říká mluvčí DEFRA. "LIDAR data mohou být použita mnoha různými způsoby a v kombinaci s dalšími údaji, jako jsou půdní a klimatická data, mohou vinařům pomoci vybrat nejlepší půdu." LIDAR může ukázat míru osvětlení a zastínění. Spojením dat s povětrnostními daty je možné přesně předpovědět množství světla a vhodnost pěstovaných plodin.

Rostoucí průmysl

Anglie a Wales mají kolem 500 vinic o rozloze 4.500 akrů (1.820 hektarů), na kterých hospadaří 470 pěstitelů a o produkci vín se stará 135 vinařství. Plocha vinic se za posledních deset let zvýšila o více než 140%. Britská produkce vína se za posledních pět let zdvojnásobila na dnešní odhadovanou maloobchodní hodnotu 82 milionů GBP (114 mil. EUR) s produkcí 4,45 milionů lahví.
Počet žadatelů o registraci nového vinařství každoročně stoupá, oproti loňským 46 zájemcům jich letos bylo 65.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.