Přeskočit na hlavní obsah

Britský vinařský průmysl získal výborného pomocníka: laserové zaměření

Mapová data k dispozici

Pěstitelé mohou využít systém 3D LIDAR (Light Detection and Ranging), laserově mapující svahy a další aspekty krajiny, díky kterým mohou najít nejlepší lokality, na kterých bude réva vinná prosperovat.
Odhaduje se totiž, že dalších 75.000 akrů půdy (30 tis. hektarů) je v Anglii vhodných k pěstování hroznů, což je zhruba stejná velikost, jakou má Champagne ve Francii.
Ministerstvo životního prostředí, výživy a záležitostí venkova (DEFRA) jako vládní orgán předpovídá, že by data z laserového mapování mohla mít revoluční potenciál pro anglické vinařské odvětví.

Identifikace vhodných pozemků

Agentura pro životní prostředí se zabývá shromažďováním a využíváním mapovacích dat v anglické krajině posledních 17 let především pro plánování protipovodňových zábran a analýze využití půdy. Data byla vydána v rámci projektu #OpenDefra a pro veřejnost jsou k použití zdarma.
"Potenciál pro využití těchto dat je obrovský," říká mluvčí DEFRA. "LIDAR data mohou být použita mnoha různými způsoby a v kombinaci s dalšími údaji, jako jsou půdní a klimatická data, mohou vinařům pomoci vybrat nejlepší půdu." LIDAR může ukázat míru osvětlení a zastínění. Spojením dat s povětrnostními daty je možné přesně předpovědět množství světla a vhodnost pěstovaných plodin.

Rostoucí průmysl

Anglie a Wales mají kolem 500 vinic o rozloze 4.500 akrů (1.820 hektarů), na kterých hospadaří 470 pěstitelů a o produkci vín se stará 135 vinařství. Plocha vinic se za posledních deset let zvýšila o více než 140%. Britská produkce vína se za posledních pět let zdvojnásobila na dnešní odhadovanou maloobchodní hodnotu 82 milionů GBP (114 mil. EUR) s produkcí 4,45 milionů lahví.
Počet žadatelů o registraci nového vinařství každoročně stoupá, oproti loňským 46 zájemcům jich letos bylo 65.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben