Přeskočit na hlavní obsah

Výsledky Berliner Wine Trophy 2016 bez české vlaječky

O červencovou berlínskou trofej

Žádný vinař z Česka si do Berlína o medaili na svou láhev vína ani letos nenapíše. Německá soutěž Berliner Wein Trophy patří spolu s Portugal Wine Trophy a Asia Wine Trophy do stáje soutěží pořádaných společností Deutsche Wein Marketing. Tahle berlínská se pořádá dvakrát ročně, hodnocení více než deseti tisíc vzorků probíhají v únoru a červenci a tak jako obě ostatní ze stejné stáje se koná podle pravidel OIV a pod její záštitou. Patří mezi největší soutěže na světě, ze kterých si každoročně odváží medaile více než tisíc vín. 
V letošním červencovém hodnocení jubilejního XX. ročníku přiřkla celkem 1.503 medaile, z toho 16 Velkých zlatých, 1.172 Zlaté a 315 Stříbrných. A tak jako vloni ani jedna neputuje do Česka.

Výsledky


Berliner Wein Trophy July 2016 Grand Gold Gold Silver Total
Argentina

13 3 16
Australia
1 20 3 24
Austria
1 45 5 51
Brazil

1
1
France
1 119 41 161
Georgia

2
2
Germany
6 298 79 383
Greece

24 7 31
Hungary

6 3 9
Chile

13 4 17
China
1 20 13 34
Italy
3 305 85 393
Luxembourg

5 1 6
Nederland

3 2 5
New Zealand

4 1 5
Portugal
2 43 9 54
Romania

12 4 16
Slovenia


1 1
South Africa

12 3 15
Spain
1 214 48 263
Switzerland

7 3 10
United States

6
6
Total
16 1 172 315 1 503

Nechce se věřit, že nulová stopa, kterou na této respektované soutěži pod záštitou OIV zanechávají vinaři z Česka, souvisí s nulovou podporou Vinařského fondu, který z letošního seriálu 36 soutěží se záštitou OIV vinařům přispívá na účast v osmi z nich, a spíše těch, které se pořádají v sousedních státech. Přitom tuzemští producenti jsou na druhé velké německé soutěži, Mundus Vini, úspěšní a medaile si pravidelně odvážejí. Získat berlínskou trofej se nedaří.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania