Přeskočit na hlavní obsah

Němečtí vinaři odhadují letošní sklizeň. Bude lepší, než čekali

Odhady německé sklizně 

Hrozny v Pfalz
Odhady Deutsches Weininstitut (DWI) ze závěru minulého měsíce předpovídají, že letošní sklizeň přinese 8,55 milionů hektolitrů moštu. Nepotvrdí se tak katastrofické předpovědi z průběhu sezóny, kdy byla réva napadená plísněmi. Znamenalo by to o téměř čtyři procenta méně než loni a o pět procent méně než je desetiletý průměr. Zadostiučiněním bylo dobré počasí během prvních týdnů sklizně.
Ve dvou největších pěstitelských oblastech Rheinhessen a Pfalz se podle údajů DWI očekává 2,3 a 2,15 milionů hektolitrů, celkem asi o 250 tisíc hektolitrů víc, než v nedávné době uváděl Statistische Landesamt Rheinland-Pfalz. V Pfalz podle prognózy DWI klesne sklizeň jen o 3% pod desetiletý průměr, zatímco v Rheinhessen zaznamenají ztrátu ve výši 10%. Také Mosel s 685.000 hektolitry a ztrátou o 15% pod průměr nedopadne nejlépe.

Prognózy pro ostatní oblasti


Na druhé straně Rýna jsou mnohem lepší vyhlídky. Baden s 1,2 miliony hektolitry a poklesem o 2% a Württemberg s 1,1 miliony hektolitrů a nárůstem o 2% mají stejně dobré prognózy jako ve Franken, kde očekávají 490.000 hektolitrů, což je o 10% víc, než se očekávalo. Pro Rheingau nejsou předpoklady nijak zvláštní, 200.000 hektolitrů má být o 10% nižší výnos, než je desetiletý průměr.
V malých pěstitelských oblastech se zatím rýsují velmi dobrá očekávání: Sachsen 25.000 hektolitrů, o 25% víc než desetiletý průměr, Saale-Unstrut 55.000 hektolitrů, +28%, Ahr 41.000 hektolitrů, +3% a Hessischen Bergstraße 29.000 hektolitrů, -3%. Jen v Mittelrhein je očekávaný pokles na 27.000 hektolitrů, -10%.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+