Přeskočit na hlavní obsah

Medaile z největších světových vinařských soutěží: Kdo je vítěz?

Srovnání největších soutěží se soutěžemi OIV

Nejvíc medailí udělil Decanter - 7.023
V roce 2015 se na celém světě konalo mnoho mezinárodních vinařských soutěží, ale těch největších zas tak moc není.
Pokud si dělící čáru stanovíme na soutěže s nejméně tisícem udělených medailí v každém ročníku, pak jich tuto hranici překročí pouze jedenáct.
Z těchto jedenácti světově největších se dvě pořádají v Americe, tři v Asii a šest v Evropě. Žádná v Africe ani v Austrálii.
Letos jsme zde zveřejnili naši analýzu výsledků všech soutěží, které se vloni konaly pod patronací Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). I když jsou tři soutěže v obou skupinách, nic nevypovídá o rozdílu mezi těmito dvěma skupinami lépe, než relativní i absolutní počet udělovaných medailí.

Soutěže giganti

Na padesáti šesti soutěžích se záštitou OIV bylo vloni rozděleno 9.548 medailí. Na všech jedenácti největších soutěžích bylo v loňském roce rozděleno 34.426 medailí, nejvíc na třech evropských následovaných oběma americkými. I ostatní největší soutěže jsou ve srovnání s těmito pěti giganty tři až pětkrát menší.

Ve skupině soutěží se záštitou OIV připadá na jednu soutěž průměrně 308 medailí. Ve skupině největších soutěží jich bylo 3.130, desetkrát víc.
Největší evropské soutěže rozdělují téměř dvě třetiny všech světových medailí, v Americe, přesněji řečeno ve Spojených státech se jich rozdá pětina a asijské soutěže jich udělí osminu.
Tři soutěže, které předchozímu žebříčku OIV soutěží počtem udělených medailí kralují, žebříček největších soutěží naopak uzavírají.

Continent Competition Doble Gold Gold Silver Outstanding Silver Bronze Total by continets %

Total 505 4 791 808 12 847 15 475 34 426


America Finger Lakes International Wine Competition 102 274
1 443 1 314 3 133

America San Francisco International Wine Competition 211 538
1 777 1 569 4 095 7 228 21%
Asia Asia Wine Trophy 21 720
432
1 173

Asia Cathay Pacific Hong Kong IWSC
101
454 704 1 259

Asia Decanter Asia Wine Awards
41
443 1 103 1 587 4 019 12%
Europe Berliner Wein Trophy 7 1 113
182
1 302

Europe Decanter World Wine Awards
305
1 905 4 813 7 023

Europe International Wine Challenge
488
2 107 3 374 5 969

Europe International Wine & Spirit Competition 127 255 808 2 509 2 598 6 297

Europe Mundus Vini 37 654
828
1 519

Europe Vinalies Internationales
302
767
1 069 23 179 67%

Average 46 436 73 1 168 1 407 3 130











Pozn. Jedné evropské soutěži jsme se zde nemohli věnovat, protože strojové čtení jejích publikovaných výsledků nebylo spolehlivé.

U další evropské soutěže byl rozdíl mezi publikovanými celkovými výsledky a výsledky ve výsledkové listině - těm jsme dali přednost.
Výsledky obsahují medaile za lihoviny, které jsou i na soutěžích OIV.





Data ke stažení zde.
Které státy uspěly nejvíc? Jak se jim daří na jednotlivých soutěžích? Vozí si vinaři medaile především z jiných kontinentů, nebo spoléhají na soutěže z domácího kontinentu? Připomeňme ještě, že Spojené státy nejsou členem OIV a soutěží OIV se až na výjimky neúčastní a pojďme se podívat, jak vypadají odpovědi.

Získané medaile

Medaile si odvezli vinaři z 85 zemí. Nejvíce medailí získali vinaři právě ze Spojených států, celkem 5.670, následovaní Francouzi s 5.196 medailemi a Italy s 4.129 medailemi. Vinaři prvních dvou zemí získali celou třetinu medailí a prvních deseti víc než čtyři pětiny.
O všechny medaile se země Starého a Nového světa dělí 55:45. Přitom v první desítce je pět zemí Starého a pět Nového světa, které si rozdělily 46% a 37% všech medailí.
Přestože naprostá většina medailí pochází z Evropy, na rozdělení medailí mezi vína z Nového a Starého světa to zásadní vliv nemá. Je vidět, co letos právě čtyřicetiletý fenomén Judgment of Paris způsobil.
Za první desítkou už následují země, které posbíraly méně než 3% medailí. Česko na 18. místě předstihlo mnoho středoevropských vinařských zemí, ale zaostalo za Spojeným královstvím, Rakouskem, Švýcarskem, Řeckem a Rumunskem. Bulharsko a Slovinsko jsou posledními zeměmi, které získaly přes sto medailí a Izrael a Slovensko prvními, která jich mají méně než sto.
Dvě nebo jednu medaili z více než třiceti čtyř tisíc udělených si odvezli producenti z vinařských zemí Andorra a Bolívie, Ukrajina a Malta a Tunisko a Černá Hora.

Medailové pořadí

Jak vypadá špička v absolutním počtu medailí podle jejich barvy? Z celkových 505 Velkých zlatých připadají 254 na vinaře ze Spojených států - a jen osm jich Američané přivezli zpoza oceánu - následované Francouzi s 39 medailemi, z nichž jen čtyři nejsou z Evropy.
Mezi držiteli 4.791 Zlaté medaile je rozdíl menší: 646 patří Italům, 621 Francouzům, 604 Američanům, 571 Španělům a 551 Němcům, které s větším odstupem následují Australané (292) a Portugalci (290).

Žebříčku 12.847 Stříbrných medailí vévodí američtí vinaři (2.437) následovaní francouzskými (1.796), italskými (1.283) a španělskými (1.161)

Úspěšnost na soutěžích

Na všech jedenácti soutěžích získali medaile vinaři deseti zemí, vesměs celkových vítězů, mezi kterými ale nechybí Maďaři. Na deseti soutěžích bodovali vinaři dalších pěti zemí. Vinaři z Česka si přivezli medaile ze sedmi soutěží.
Nejvíc medailí z jedné soutěže na které uspěli mají američtí vinaři (515), následovaní Francouzy (472) a Italy (375).
Do sto medailí z jedné soutěže získali producenti ze Španělska, Austrálie, Jižní Afriky, Portugalska, Nového Zélandu, Chile, Německa a Kanady.
Česko je sedmnácté s dvaatřiceti medailemi z jedné soutěže, dvojnásobně úspěšnější než více soutěživé Maďarsko.

Čím větší vinařská země, tím více medailí?

Získala země, která produkuje 5% celkové celosvětové produkce vína, 5% všech medailí ze soutěží? Více nebo méně? Kolikrát?
V předchozím srovnání soutěží OIV bylo zdaleka nejúspěšnější Švýcarsko, které svůj podíl na celosvětové produkci překonalo podílem na získaných medailích s násobkem 21. Ve světových soutěžích drží Švýcarsko bramborovou medaili s násobkem 2,8. Předčily ho Nový Zéland (násobek 4,3), Nizozemsko (14,9) a Spojené království (135, tady ale zjevně spolupůsobí úspěšnost skotských a irských lihovin).
Koeficient vyšší než 1 má pouze 15 zemí z 85. Všechny ostatní země jsou počtem medailí pod svým podílem na vinařské produkci a opět mezi ně patří trojice největších světových producentů Itálie (0,68), Francie (0,88), Španělsko (0,72).
Zvlášť výrazný je tento nepoměr u vinohradnických velmocí Moldavska, Brazílie, Číny, Srbska a Ruska s koeficientem 0,18 až 0,08.

Vliv úspěchů na různých kontinentech

Získávají vinaři vavříny spíš na svém kontinentu nebo na cizích? Je tento vliv rozhodující? Jak vypadá výsledek, když odečteme medaile, které vinaři dostali na vlastním kontinentu?
Medaile zejména na svých kontinentech získávají vinaři ze Švýcarska (z ostatních kontinentů vezou jen 1,5% medailí), Chorvatska a Spojených států (5,3%), Makedonie (6,3%) Francie (8%) a Spojeného království (9,2%). Medaile zejména z domácích evropských soutěží také vozí Rumunsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Rakousko (podíl z ostatních kontinentů mezi 10,2% a 17,3%).

Komu se nejvíc daří za oceánem?

A komu tedy přinesly největší zisky úspěchy na cizím kontinentu?
Samozřejmě že výhradně na cizích kontinentech získávají medaile vinaři z Austrálie a Afriky, protože na těchto kontinentech se největší soutěže nepořádají. Z vinařských zemí se medaile z vlastního kontinentu vyhnuly vinařům z Brazílie, Ázerbájdžánu a Tuniska. Ale i chilská vína uspívají na jiných kontinentech (97,2% medailí vezou vinaři zpoza oceánu), dále Libanon (95,2%), Turecko (94,9%) Izrael (90,6%) nebo Argentina (85,9%). Na vlastním kontinentu, kam to mají nejblíž, získávají jednotky procent a nejvíce 12% a všechny ostatní úspěchy sklízí na největších soutěžích zejména v Evropě. Stejně dopadly Uruguay, Kypr nebo Jižní Korea, jejichž producenti si z jiných kontinentů odvážejí tři čtvrtiny celkově získaných medailí.

Závěr

Ano, úplně nejvíc medailí na největších vinařských soutěžích získávají úplně největší vinařské země - a získávají je - s výjimkou Chile - především na domácích kontinentech.
O úspěchy se Starý a Nový svět dělí poměrně vyrovnaně 55:45.
Producenti z malých vinařských zemí, zejména Britové, Holanďané, Novozélanďané a také Češi, získávají ve srovnání s podílem vlastní produkce vín násobně víc medailí, než producenti z velkých zemí. Producenti velkých vinařských zemí Moldavska, Brazílie, Číny, Srbska a Ruska získávají několikanásobně méně medailí, než je jejich podíl na světové produkci. Uspějí na málo největších soutěžích a jejich vína nejsou tolik oceňovaná.
Pokud získané medaile přispívají k obchodnímu úspěchu, pak vinaři z menších vinařských zemí tuto výhodu čerpají násobně více, než odpovídá jejich podílu na celosvětové produkci.
A také platí, že nejvíce vinařských medailí se uděluje na kontinentech, které jsou největšími vinnými trhy.

Jak dopadli producenti z Česka

Tuzemští vinaři ze sedmi z celkových jedenácti posuzovaných soutěží odvezli celkem 222 medaile, což je 0,64% ze všech udělených, když podíl české produkce vína na světové je 0,27%. Tím se stali pátou nejefektivněji soutěžící zemí z pětaosmdesáti, srovnatelnou s Portugalskem a překonanou jen Novým Zélandem, Švýcary, Holanďany a Brity. Nicméně Portugalci získali - s trochu nižší efektivitou - skoro devětkrát víc medailí a Švýcaři s trochu vyšší efektivitou jedenapůlkrát víc.
Zato na soutěžích v Americe čeští producenti trumfli Portugalsko i Švýcarsko absolutně i relativně a odvezli si z ní 47% všech svých medailí. V tomto poměru je na amerických soutěžích předčili z neamerických kontinentů jen Slovinci (52%) a Egypťané (60%, tři z jejich pěti medailí za celý rok).

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania