Srovnání největších soutěží se soutěžemi OIV
![]() |
Nejvíc medailí udělil Decanter - 7.023 |
V roce 2015 se na celém světě konalo mnoho mezinárodních vinařských soutěží, ale těch největších zas tak moc není.
Pokud si dělící čáru stanovíme na soutěže s nejméně tisícem udělených medailí v každém ročníku, pak jich tuto hranici překročí pouze jedenáct.
Z těchto jedenácti světově největších se dvě pořádají v Americe, tři v Asii a šest v Evropě. Žádná v Africe ani v Austrálii.
Letos jsme zde zveřejnili naši analýzu výsledků všech soutěží, které se vloni konaly pod patronací Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). I když jsou tři soutěže v obou skupinách, nic nevypovídá o rozdílu mezi těmito dvěma skupinami lépe, než relativní i absolutní počet udělovaných medailí.
Na padesáti šesti soutěžích se záštitou OIV bylo vloni rozděleno 9.548 medailí. Na všech jedenácti největších soutěžích bylo v loňském roce rozděleno 34.426 medailí, nejvíc na třech evropských následovaných oběma americkými. I ostatní největší soutěže jsou ve srovnání s těmito pěti giganty tři až pětkrát menší.
Ve skupině soutěží se záštitou OIV připadá na jednu soutěž průměrně 308 medailí. Ve skupině největších soutěží jich bylo 3.130, desetkrát víc.
Největší evropské soutěže rozdělují téměř dvě třetiny všech světových medailí, v Americe, přesněji řečeno ve Spojených státech se jich rozdá pětina a asijské soutěže jich udělí osminu.
Tři soutěže, které předchozímu žebříčku OIV soutěží počtem udělených medailí kralují, žebříček největších soutěží naopak uzavírají.
Pokud si dělící čáru stanovíme na soutěže s nejméně tisícem udělených medailí v každém ročníku, pak jich tuto hranici překročí pouze jedenáct.
Z těchto jedenácti světově největších se dvě pořádají v Americe, tři v Asii a šest v Evropě. Žádná v Africe ani v Austrálii.
Letos jsme zde zveřejnili naši analýzu výsledků všech soutěží, které se vloni konaly pod patronací Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). I když jsou tři soutěže v obou skupinách, nic nevypovídá o rozdílu mezi těmito dvěma skupinami lépe, než relativní i absolutní počet udělovaných medailí.
Soutěže giganti
Ve skupině soutěží se záštitou OIV připadá na jednu soutěž průměrně 308 medailí. Ve skupině největších soutěží jich bylo 3.130, desetkrát víc.
Největší evropské soutěže rozdělují téměř dvě třetiny všech světových medailí, v Americe, přesněji řečeno ve Spojených státech se jich rozdá pětina a asijské soutěže jich udělí osminu.
Tři soutěže, které předchozímu žebříčku OIV soutěží počtem udělených medailí kralují, žebříček největších soutěží naopak uzavírají.
Continent | Competition | Doble Gold | Gold | Silver Outstanding | Silver | Bronze | Total | by continets | % |
Total | 505 | 4 791 | 808 | 12 847 | 15 475 | 34 426 | |||
America | Finger Lakes International Wine Competition | 102 | 274 | 1 443 | 1 314 | 3 133 | |||
America | San Francisco International Wine Competition | 211 | 538 | 1 777 | 1 569 | 4 095 | 7 228 | 21% | |
Asia | Asia Wine Trophy | 21 | 720 | 432 | 1 173 | ||||
Asia | Cathay Pacific Hong Kong IWSC | 101 | 454 | 704 | 1 259 | ||||
Asia | Decanter Asia Wine Awards | 41 | 443 | 1 103 | 1 587 | 4 019 | 12% | ||
Europe | Berliner Wein Trophy | 7 | 1 113 | 182 | 1 302 | ||||
Europe | Decanter World Wine Awards | 305 | 1 905 | 4 813 | 7 023 | ||||
Europe | International Wine Challenge | 488 | 2 107 | 3 374 | 5 969 | ||||
Europe | International Wine & Spirit Competition | 127 | 255 | 808 | 2 509 | 2 598 | 6 297 | ||
Europe | Mundus Vini | 37 | 654 | 828 | 1 519 | ||||
Europe | Vinalies Internationales | 302 | 767 | 1 069 | 23 179 | 67% | |||
Average | 46 | 436 | 73 | 1 168 | 1 407 | 3 130 | |||
Pozn. | Jedné evropské soutěži jsme se zde nemohli věnovat, protože strojové čtení jejích publikovaných výsledků nebylo spolehlivé. | ||||||||
U další
evropské soutěže byl rozdíl mezi publikovanými celkovými výsledky a výsledky
ve výsledkové listině - těm jsme dali přednost. Výsledky obsahují medaile za lihoviny, které jsou i na soutěžích OIV. |
|||||||||
Data ke stažení zde.
Které státy uspěly nejvíc? Jak se jim daří na jednotlivých soutěžích? Vozí si vinaři medaile především z jiných kontinentů, nebo spoléhají na soutěže z domácího kontinentu? Připomeňme ještě, že Spojené státy nejsou členem OIV a soutěží OIV se až na výjimky neúčastní a pojďme se podívat, jak vypadají odpovědi.
Medaile si odvezli vinaři z 85 zemí. Nejvíce medailí získali vinaři právě ze Spojených států, celkem 5.670, následovaní Francouzi s 5.196 medailemi a Italy s 4.129 medailemi. Vinaři prvních dvou zemí získali celou třetinu medailí a prvních deseti víc než čtyři pětiny.
O všechny medaile se země Starého a Nového světa dělí 55:45. Přitom v první desítce je pět zemí Starého a pět Nového světa, které si rozdělily 46% a 37% všech medailí.
Přestože naprostá většina medailí pochází z Evropy, na rozdělení medailí mezi vína z Nového a Starého světa to zásadní vliv nemá. Je vidět, co letos právě čtyřicetiletý fenomén Judgment of Paris způsobil.
Za první desítkou už následují země, které posbíraly méně než 3% medailí. Česko na 18. místě předstihlo mnoho středoevropských vinařských zemí, ale zaostalo za Spojeným královstvím, Rakouskem, Švýcarskem, Řeckem a Rumunskem. Bulharsko a Slovinsko jsou posledními zeměmi, které získaly přes sto medailí a Izrael a Slovensko prvními, která jich mají méně než sto.
Dvě nebo jednu medaili z více než třiceti čtyř tisíc udělených si odvezli producenti z vinařských zemí Andorra a Bolívie, Ukrajina a Malta a Tunisko a Černá Hora.
Jak vypadá špička v absolutním počtu medailí podle jejich barvy? Z celkových 505 Velkých zlatých připadají 254 na vinaře ze Spojených států - a jen osm jich Američané přivezli zpoza oceánu - následované Francouzi s 39 medailemi, z nichž jen čtyři nejsou z Evropy.
Mezi držiteli 4.791 Zlaté medaile je rozdíl menší: 646 patří Italům, 621 Francouzům, 604 Američanům, 571 Španělům a 551 Němcům, které s větším odstupem následují Australané (292) a Portugalci (290).
Žebříčku 12.847 Stříbrných medailí vévodí američtí vinaři (2.437) následovaní francouzskými (1.796), italskými (1.283) a španělskými (1.161)
Na všech jedenácti soutěžích získali medaile vinaři deseti zemí, vesměs celkových vítězů, mezi kterými ale nechybí Maďaři. Na deseti soutěžích bodovali vinaři dalších pěti zemí. Vinaři z Česka si přivezli medaile ze sedmi soutěží.
Nejvíc medailí z jedné soutěže na které uspěli mají američtí vinaři (515), následovaní Francouzy (472) a Italy (375).
Do sto medailí z jedné soutěže získali producenti ze Španělska, Austrálie, Jižní Afriky, Portugalska, Nového Zélandu, Chile, Německa a Kanady.
Česko je sedmnácté s dvaatřiceti medailemi z jedné soutěže, dvojnásobně úspěšnější než více soutěživé Maďarsko.
Získala země, která produkuje 5% celkové celosvětové produkce vína, 5% všech medailí ze soutěží? Více nebo méně? Kolikrát?
V předchozím srovnání soutěží OIV bylo zdaleka nejúspěšnější Švýcarsko, které svůj podíl na celosvětové produkci překonalo podílem na získaných medailích s násobkem 21. Ve světových soutěžích drží Švýcarsko bramborovou medaili s násobkem 2,8. Předčily ho Nový Zéland (násobek 4,3), Nizozemsko (14,9) a Spojené království (135, tady ale zjevně spolupůsobí úspěšnost skotských a irských lihovin).
Koeficient vyšší než 1 má pouze 15 zemí z 85. Všechny ostatní země jsou počtem medailí pod svým podílem na vinařské produkci a opět mezi ně patří trojice největších světových producentů Itálie (0,68), Francie (0,88), Španělsko (0,72).
Zvlášť výrazný je tento nepoměr u vinohradnických velmocí Moldavska, Brazílie, Číny, Srbska a Ruska s koeficientem 0,18 až 0,08.
Získávají vinaři vavříny spíš na svém kontinentu nebo na cizích? Je tento vliv rozhodující? Jak vypadá výsledek, když odečteme medaile, které vinaři dostali na vlastním kontinentu?
Medaile zejména na svých kontinentech získávají vinaři ze Švýcarska (z ostatních kontinentů vezou jen 1,5% medailí), Chorvatska a Spojených států (5,3%), Makedonie (6,3%) Francie (8%) a Spojeného království (9,2%). Medaile zejména z domácích evropských soutěží také vozí Rumunsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Rakousko (podíl z ostatních kontinentů mezi 10,2% a 17,3%).
A komu tedy přinesly největší zisky úspěchy na cizím kontinentu?
Samozřejmě že výhradně na cizích kontinentech získávají medaile vinaři z Austrálie a Afriky, protože na těchto kontinentech se největší soutěže nepořádají. Z vinařských zemí se medaile z vlastního kontinentu vyhnuly vinařům z Brazílie, Ázerbájdžánu a Tuniska. Ale i chilská vína uspívají na jiných kontinentech (97,2% medailí vezou vinaři zpoza oceánu), dále Libanon (95,2%), Turecko (94,9%) Izrael (90,6%) nebo Argentina (85,9%). Na vlastním kontinentu, kam to mají nejblíž, získávají jednotky procent a nejvíce 12% a všechny ostatní úspěchy sklízí na největších soutěžích zejména v Evropě. Stejně dopadly Uruguay, Kypr nebo Jižní Korea, jejichž producenti si z jiných kontinentů odvážejí tři čtvrtiny celkově získaných medailí.
O úspěchy se Starý a Nový svět dělí poměrně vyrovnaně 55:45.
Producenti z malých vinařských zemí, zejména Britové, Holanďané, Novozélanďané a také Češi, získávají ve srovnání s podílem vlastní produkce vín násobně víc medailí, než producenti z velkých zemí. Producenti velkých vinařských zemí Moldavska, Brazílie, Číny, Srbska a Ruska získávají několikanásobně méně medailí, než je jejich podíl na světové produkci. Uspějí na málo největších soutěžích a jejich vína nejsou tolik oceňovaná.
Pokud získané medaile přispívají k obchodnímu úspěchu, pak vinaři z menších vinařských zemí tuto výhodu čerpají násobně více, než odpovídá jejich podílu na celosvětové produkci.
A také platí, že nejvíce vinařských medailí se uděluje na kontinentech, které jsou největšími vinnými trhy.
Tuzemští vinaři ze sedmi z celkových jedenácti posuzovaných soutěží odvezli celkem 222 medaile, což je 0,64% ze všech udělených, když podíl české produkce vína na světové je 0,27%. Tím se stali pátou nejefektivněji soutěžící zemí z pětaosmdesáti, srovnatelnou s Portugalskem a překonanou jen Novým Zélandem, Švýcary, Holanďany a Brity. Nicméně Portugalci získali - s trochu nižší efektivitou - skoro devětkrát víc medailí a Švýcaři s trochu vyšší efektivitou jedenapůlkrát víc.
Získané medaile
O všechny medaile se země Starého a Nového světa dělí 55:45. Přitom v první desítce je pět zemí Starého a pět Nového světa, které si rozdělily 46% a 37% všech medailí.
Přestože naprostá většina medailí pochází z Evropy, na rozdělení medailí mezi vína z Nového a Starého světa to zásadní vliv nemá. Je vidět, co letos právě čtyřicetiletý fenomén Judgment of Paris způsobil.
Za první desítkou už následují země, které posbíraly méně než 3% medailí. Česko na 18. místě předstihlo mnoho středoevropských vinařských zemí, ale zaostalo za Spojeným královstvím, Rakouskem, Švýcarskem, Řeckem a Rumunskem. Bulharsko a Slovinsko jsou posledními zeměmi, které získaly přes sto medailí a Izrael a Slovensko prvními, která jich mají méně než sto.
Dvě nebo jednu medaili z více než třiceti čtyř tisíc udělených si odvezli producenti z vinařských zemí Andorra a Bolívie, Ukrajina a Malta a Tunisko a Černá Hora.
Medailové pořadí
Mezi držiteli 4.791 Zlaté medaile je rozdíl menší: 646 patří Italům, 621 Francouzům, 604 Američanům, 571 Španělům a 551 Němcům, které s větším odstupem následují Australané (292) a Portugalci (290).
Žebříčku 12.847 Stříbrných medailí vévodí američtí vinaři (2.437) následovaní francouzskými (1.796), italskými (1.283) a španělskými (1.161)
Úspěšnost na soutěžích
Nejvíc medailí z jedné soutěže na které uspěli mají američtí vinaři (515), následovaní Francouzy (472) a Italy (375).
Do sto medailí z jedné soutěže získali producenti ze Španělska, Austrálie, Jižní Afriky, Portugalska, Nového Zélandu, Chile, Německa a Kanady.
Česko je sedmnácté s dvaatřiceti medailemi z jedné soutěže, dvojnásobně úspěšnější než více soutěživé Maďarsko.
Čím větší vinařská země, tím více medailí?
V předchozím srovnání soutěží OIV bylo zdaleka nejúspěšnější Švýcarsko, které svůj podíl na celosvětové produkci překonalo podílem na získaných medailích s násobkem 21. Ve světových soutěžích drží Švýcarsko bramborovou medaili s násobkem 2,8. Předčily ho Nový Zéland (násobek 4,3), Nizozemsko (14,9) a Spojené království (135, tady ale zjevně spolupůsobí úspěšnost skotských a irských lihovin).
Koeficient vyšší než 1 má pouze 15 zemí z 85. Všechny ostatní země jsou počtem medailí pod svým podílem na vinařské produkci a opět mezi ně patří trojice největších světových producentů Itálie (0,68), Francie (0,88), Španělsko (0,72).
Zvlášť výrazný je tento nepoměr u vinohradnických velmocí Moldavska, Brazílie, Číny, Srbska a Ruska s koeficientem 0,18 až 0,08.
Vliv úspěchů na různých kontinentech
Medaile zejména na svých kontinentech získávají vinaři ze Švýcarska (z ostatních kontinentů vezou jen 1,5% medailí), Chorvatska a Spojených států (5,3%), Makedonie (6,3%) Francie (8%) a Spojeného království (9,2%). Medaile zejména z domácích evropských soutěží také vozí Rumunsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Rakousko (podíl z ostatních kontinentů mezi 10,2% a 17,3%).
Komu se nejvíc daří za oceánem?
Samozřejmě že výhradně na cizích kontinentech získávají medaile vinaři z Austrálie a Afriky, protože na těchto kontinentech se největší soutěže nepořádají. Z vinařských zemí se medaile z vlastního kontinentu vyhnuly vinařům z Brazílie, Ázerbájdžánu a Tuniska. Ale i chilská vína uspívají na jiných kontinentech (97,2% medailí vezou vinaři zpoza oceánu), dále Libanon (95,2%), Turecko (94,9%) Izrael (90,6%) nebo Argentina (85,9%). Na vlastním kontinentu, kam to mají nejblíž, získávají jednotky procent a nejvíce 12% a všechny ostatní úspěchy sklízí na největších soutěžích zejména v Evropě. Stejně dopadly Uruguay, Kypr nebo Jižní Korea, jejichž producenti si z jiných kontinentů odvážejí tři čtvrtiny celkově získaných medailí.
Závěr
Ano, úplně nejvíc medailí na největších vinařských soutěžích získávají úplně největší vinařské země - a získávají je - s výjimkou Chile - především na domácích kontinentech.O úspěchy se Starý a Nový svět dělí poměrně vyrovnaně 55:45.
Producenti z malých vinařských zemí, zejména Britové, Holanďané, Novozélanďané a také Češi, získávají ve srovnání s podílem vlastní produkce vín násobně víc medailí, než producenti z velkých zemí. Producenti velkých vinařských zemí Moldavska, Brazílie, Číny, Srbska a Ruska získávají několikanásobně méně medailí, než je jejich podíl na světové produkci. Uspějí na málo největších soutěžích a jejich vína nejsou tolik oceňovaná.
Pokud získané medaile přispívají k obchodnímu úspěchu, pak vinaři z menších vinařských zemí tuto výhodu čerpají násobně více, než odpovídá jejich podílu na celosvětové produkci.
A také platí, že nejvíce vinařských medailí se uděluje na kontinentech, které jsou největšími vinnými trhy.
Jak dopadli producenti z Česka
Zato na soutěžích v Americe čeští producenti trumfli Portugalsko i Švýcarsko absolutně i relativně a odvezli si z ní 47% všech svých medailí. V tomto poměru je na amerických soutěžích předčili z neamerických kontinentů jen Slovinci (52%) a Egypťané (60%, tři z jejich pěti medailí za celý rok).