Přeskočit na hlavní obsah

Svěží portugalské Vinho Verde. Odkud pochází?

Oblast Vinho Verde

Tato vinařská oblast se nachází na severozápadě Portugalska v provincii Entre-Douro-e-Minho. Je ohraničená řekami Douro a Minho, které spolu s okolními říčkami i řekami vtiskly stejnojmennému vínu jeho specifický charakter. 
Krajina okolo řeky Minho charakterizuje toto víno v mnoha ohledech: pohoří na východě a na jihu, Atlantický oceán spolu s dvěma velkými a mnoha menšími řekami jako jsou Lima, Cávado nebo Ave, jejichž toky vedou daleko do vnitrozemí a v kopcovitých oblastech vytvářejí různorodé mikroklima. 
Území je ze třech světových stran obklopeno vodou, která stanoví hranice vinic: na severu je to řeka Minho, z jihu řeka Douro, která se svým téměř 900 kilometrů dlouhým tokem patří k nejdelším řekám na Pyrenejském poloostrově, a na západě Atlantický oceán, který ještě posiluje orientace údolí největších řek, usnadňující tím pronikání mořských větrů. V zimě zde často prší, letní měsíce jsou naopak spíše suché.

Svěží krajina, svěží víno

Řeky přinesly oblasti svěží zeleň, která není pro portugalskou krajinu typická - s výjimkou oblastí Azory a Madeira. Svěží dojem se také zrcadlí v označení místního vína Vinho Verde, které sice doslovně znamená „zelené víno,“ ale správně je to „mladé víno“ jako protiklad k vínu zralému, neboť k pití je připravené už po třech až šesti měsících od sběru hroznů. 
Vinho Verde je s Portugalskem neoddělitelně spjato stejně jako portské víno. Víno je součástí největší chráněné oblasti původu v Evropě, která byla definovaná v roce 1959. Ve většině zemí se jako Vinho Verde označuje pouze víno pocházející z portugalského regionu Minho. Pěstuje se na rozloze 21.000 hektarů, což je celá jedna šestina z celkové plochy vinic v zemi. Pro výrobu vína mohou být použity pouze místní odrůdy jako jsou Loureiro, Alvarinho, Arinto nebo Trajadura a vína se vyznačují vysokým obsahem alkoholu a kyselin. 

Bílé, ale už i červené a růžové

Vinho Verde je obvykle bílé víno, ale postupně se mezi vinaři stávají oblíbenými i odrůdy jako Espadeiro nebo Vinhão sloužící k produkci rosé a červených vín. Poslední z nich je nejvíce srovnatelné s Lambrusco, obsahuje méně alkoholu a pije se také jako mladé. V Portugalsku se tradičně podává k těžkým pokrmům, jako je Rojões, na sádle smažené masové kostky, Lampreia, ryba podobná úhoři, nebo ke grilovaným sardinkám.
Dokonce už římští učenci Seneca i Plinius poukazovali před dvěma tisíci lety na pěstování vína v tomto regionu a po dlouhou dobu byl počet zdejších vinařů překvapivě vysoký a výnosy často pokryly pouze vlastní potřebu. To se projevovalo často i neobvyklým vedením révy, na které ještě dnes lze narazit při projížďkách či procházkách krajinou. Takto se například u Enforcado pne réva po kmenech a větvích stromů nebo po plotech, které často ohraničují kukuřičná pole zemědělců. I dnes v regionu působí téměř 20.000 vinařů a 600 plníren.

Export

Vedle měst Guimarães a Braga se nachází v oblasti Vinho Verde přístavní město Viana do Castelo. Toto pobřežní město je v posledních letech známé jako obnovitelnými zdroji energie i svými tradičními festivaly podél římských a středověkých tras pro pěší, které jsou inspirovány cestami poutníků do Santiaga de Compostela.
Viana do Castelo sehrálo v historii významnou roli. Koncem 17. století odtud byla do Anglie, Flander a Německa vyvážená první portugalská vína - a samozřejmě mezi nimi byla i vína Vinho Verde. S výstavbou přístavu v Portu a se vznikajícím obchodem s portským vínem se ale brzy export vín postupně přesunul do této severní metropole.
V roce 2014 prodali producenti Vinho Verde asi 22 milionů litrů vína do zahraničí. Největšími trhy jsou Spojené státy, Německo a Francie, kde jsou nejsilnějšími zákazníky především portugalští emigranté. Mezi zdaleka nejznámější a nejprodávanější značky vín Vinho Verde z téměř dvou tisíc patří Casal Garcia a Gazela.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania