Přeskočit na hlavní obsah

Svěží portugalské Vinho Verde. Odkud pochází?

Oblast Vinho Verde

Tato vinařská oblast se nachází na severozápadě Portugalska v provincii Entre-Douro-e-Minho. Je ohraničená řekami Douro a Minho, které spolu s okolními říčkami i řekami vtiskly stejnojmennému vínu jeho specifický charakter. 
Krajina okolo řeky Minho charakterizuje toto víno v mnoha ohledech: pohoří na východě a na jihu, Atlantický oceán spolu s dvěma velkými a mnoha menšími řekami jako jsou Lima, Cávado nebo Ave, jejichž toky vedou daleko do vnitrozemí a v kopcovitých oblastech vytvářejí různorodé mikroklima. 
Území je ze třech světových stran obklopeno vodou, která stanoví hranice vinic: na severu je to řeka Minho, z jihu řeka Douro, která se svým téměř 900 kilometrů dlouhým tokem patří k nejdelším řekám na Pyrenejském poloostrově, a na západě Atlantický oceán, který ještě posiluje orientace údolí největších řek, usnadňující tím pronikání mořských větrů. V zimě zde často prší, letní měsíce jsou naopak spíše suché.

Svěží krajina, svěží víno

Řeky přinesly oblasti svěží zeleň, která není pro portugalskou krajinu typická - s výjimkou oblastí Azory a Madeira. Svěží dojem se také zrcadlí v označení místního vína Vinho Verde, které sice doslovně znamená „zelené víno,“ ale správně je to „mladé víno“ jako protiklad k vínu zralému, neboť k pití je připravené už po třech až šesti měsících od sběru hroznů. 
Vinho Verde je s Portugalskem neoddělitelně spjato stejně jako portské víno. Víno je součástí největší chráněné oblasti původu v Evropě, která byla definovaná v roce 1959. Ve většině zemí se jako Vinho Verde označuje pouze víno pocházející z portugalského regionu Minho. Pěstuje se na rozloze 21.000 hektarů, což je celá jedna šestina z celkové plochy vinic v zemi. Pro výrobu vína mohou být použity pouze místní odrůdy jako jsou Loureiro, Alvarinho, Arinto nebo Trajadura a vína se vyznačují vysokým obsahem alkoholu a kyselin. 

Bílé, ale už i červené a růžové

Vinho Verde je obvykle bílé víno, ale postupně se mezi vinaři stávají oblíbenými i odrůdy jako Espadeiro nebo Vinhão sloužící k produkci rosé a červených vín. Poslední z nich je nejvíce srovnatelné s Lambrusco, obsahuje méně alkoholu a pije se také jako mladé. V Portugalsku se tradičně podává k těžkým pokrmům, jako je Rojões, na sádle smažené masové kostky, Lampreia, ryba podobná úhoři, nebo ke grilovaným sardinkám.
Dokonce už římští učenci Seneca i Plinius poukazovali před dvěma tisíci lety na pěstování vína v tomto regionu a po dlouhou dobu byl počet zdejších vinařů překvapivě vysoký a výnosy často pokryly pouze vlastní potřebu. To se projevovalo často i neobvyklým vedením révy, na které ještě dnes lze narazit při projížďkách či procházkách krajinou. Takto se například u Enforcado pne réva po kmenech a větvích stromů nebo po plotech, které často ohraničují kukuřičná pole zemědělců. I dnes v regionu působí téměř 20.000 vinařů a 600 plníren.

Export

Vedle měst Guimarães a Braga se nachází v oblasti Vinho Verde přístavní město Viana do Castelo. Toto pobřežní město je v posledních letech známé jako obnovitelnými zdroji energie i svými tradičními festivaly podél římských a středověkých tras pro pěší, které jsou inspirovány cestami poutníků do Santiaga de Compostela.
Viana do Castelo sehrálo v historii významnou roli. Koncem 17. století odtud byla do Anglie, Flander a Německa vyvážená první portugalská vína - a samozřejmě mezi nimi byla i vína Vinho Verde. S výstavbou přístavu v Portu a se vznikajícím obchodem s portským vínem se ale brzy export vín postupně přesunul do této severní metropole.
V roce 2014 prodali producenti Vinho Verde asi 22 milionů litrů vína do zahraničí. Největšími trhy jsou Spojené státy, Německo a Francie, kde jsou nejsilnějšími zákazníky především portugalští emigranté. Mezi zdaleka nejznámější a nejprodávanější značky vín Vinho Verde z téměř dvou tisíc patří Casal Garcia a Gazela.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Port Wine day 2016: více na síti

Víno na síti Letošní Port Wine day se koná 10. září a spolu s ochutnávkami a prohlídkami muzeí je - a pro čtenáře magazínu WA9 zejména - zajímavá teoretická část. Témata, která se budou za týden diskutovat, jsou "jak sestavit správného interaktivního turistického průvodce, který bude komunikovat mezi čtenářem a vinařem" nebo "internet je vlastně šestý smysl, víno a sociální média," "jak se hledá a koupí víno dnes a zítra," ale také "aplikace jsou nové nástroje, kterými vnímáme svět, jsou cestou ke konzumentovi?" Na seznamu přednášejících jsou proto lidé jako Ryan Opaz, bloger na Catavino a pořadatel European Wine Bloggers Conference, Heini Zachariassen, zakladatel aplikace Vivino nebo blogerka Janna Rijpma Meppelink z NOMOh . O loňském Port Wine day píšeme zde .

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.