Přeskočit na hlavní obsah

Champagne a ústřice - oboje pod zemí

Lastury pod vinicemi


Před desítkami milionů let byla oblast Champagne zalita mořem a patřila do tropického klimatu, což dokazuje nález hladkých perleťových lastur v hloubkách kolem 28 metrů pod nepropustnou vrstvou jílu. V jeskyních hluboko pod zemí se nachází tisíce lastur starých na 45 milionů let. Podle vědců je jejich vliv na chuť šampaňského jistý.
"Je to můj ráj." říká Patrice Legrand z Champagne Legrand-Latour a majitel La Cave aux Coquillages v regionálním parku Montagne de Reims v severovýchodní Francii.
Tento pětapadesátiletý vinař a amatérský paleontolog získal zdejší vinice na počátku 90. let a začal zde s hloubením jeskyní, které jsou přístupné i veřejnosti.

Výjimečné nálezy

Asi 250 metrů pod povrchem v silné vrstvě vápence je rozeseto tisíce lastur v jednotlivých podzemních galeriích. Kromě hlavonožců a drobných mušlí, které Legrand sám pečlivě vyčistil, pod mikroskopem prozkoumal a katalogizoval, jsou největší hvězdou objevů bezesporu Campaniles giganteum, plži se spirálovými mušlemi dlouhými 40 až 60 centimetrů.
Legrand sám katalogizoval asi 300 druhů a jeho práce upoutala pozornost francouzských a belgických výzkumníků. "Toto místo nám poskytlo pohled do minulosti," říká Didier Merle z pařížského Muséum national d'histoire naturelle, který tuto oblast navštívil už několikrát.
"Je to výjimečné, protože zde můžete najít velké množství Campaniles giganteum. Proto jsme byli schopni lépe porozumět vývoji těchto měkkýšů, životnímu prostředí a biologické rozmanitosti éry. Takových vzácných míst z hlediska geologického dědictví se vyskytuje velice málo, mnohá v důsledku urbanizace zanikla."

Návštěva jeskyní s degustací

Jeskyně, kde dnes starobylé lastury nahradily láhve šampaňského, přilákaly v loňském roce asi 7000 návštěvníků. Za 18 EUR se mohou turisté kromě jejich prohlídky potěšit ochutnávkou tří šampaňských vín zaměřenou na názornou vazbu mezi mořským sedimentem a vinicemi této oblasti včetně vlastní značky Legrand Latour.
"Mušle obsahují mořský jód, který se postupně rozpouští," vysvětluje Legrand, který produkuje šampaňské s nízkou hladinou cukru, k němuž doporučuje jako lahůdku korýše - znamenité ústřice.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.