Přeskočit na hlavní obsah

V jihoafrické soutěži letos poprvé bodovali i čeští vinaři

Soutěžení ve Stellenboschi

Letošního jubilejního dvacátého ročníku jihoafrické soutěže Michelangelo International Wine and Spirits Awards 2016 se poprvé účastnila i vinařství z Česka. Loňský ročník přinesl vedle producentů pořadatelské země medaile i vinařům z dalších šesti zemí, letošní pak celkem z jedenácti.
Vína hodnotilo více než dvacet hodnotitelů ze sedmnácti zemí, mezi nimiž byl i Luboš Bárta z Česka. Hodnocení probíhalo ve dnech 15. až 20. srpna ve vinařství Romond Vineyard ve Stellenboschi, výsledky byly slavnostně vyhlášeny miunulý týden. 
Z více než jeden a půl tisíce přihlášených bylo oceněno 655 vín, z nichž Platinovou medaili získalo 18, Velkou zlatou 113, Zlatou 271 a Stříbrnou 253. Celkem devět medailí si odvážejí producenti z Česka.

Výsledky

Michelangelo International Wine and Spirits Awards 2016 Platinum Grand’Or Gold Silver Total
Australia 2 2 4
Croatia 3 1 4
Czechia 2 5 2 9
France  1 2 3
Chile 3 1 4
China 1 1
Italy 1 8 4 13
Slovakia  2 1 3
Slovenia 1 1 2
Spain 1 1
South Africa 18 109 245 239 611
Total 18 113 271 253 655

Česká medailová vinařství jsou Kolby, Vinařství Štěpán Maňák, Vinařství Klubus, Vinařství U kapličky, Vinium, Vinofol, ZD Němčičky a Znovín Znojmo

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben