Přeskočit na hlavní obsah

Britský vinařský průmysl získal výborného pomocníka: laserové zaměření

Mapová data k dispozici

Pěstitelé mohou využít systém 3D LIDAR (Light Detection and Ranging), laserově mapující svahy a další aspekty krajiny, díky kterým mohou najít nejlepší lokality, na kterých bude réva vinná prosperovat.
Odhaduje se totiž, že dalších 75.000 akrů půdy (30 tis. hektarů) je v Anglii vhodných k pěstování hroznů, což je zhruba stejná velikost, jakou má Champagne ve Francii.
Ministerstvo životního prostředí, výživy a záležitostí venkova (DEFRA) jako vládní orgán předpovídá, že by data z laserového mapování mohla mít revoluční potenciál pro anglické vinařské odvětví.

Identifikace vhodných pozemků

Agentura pro životní prostředí se zabývá shromažďováním a využíváním mapovacích dat v anglické krajině posledních 17 let především pro plánování protipovodňových zábran a analýze využití půdy. Data byla vydána v rámci projektu #OpenDefra a pro veřejnost jsou k použití zdarma.
"Potenciál pro využití těchto dat je obrovský," říká mluvčí DEFRA. "LIDAR data mohou být použita mnoha různými způsoby a v kombinaci s dalšími údaji, jako jsou půdní a klimatická data, mohou vinařům pomoci vybrat nejlepší půdu." LIDAR může ukázat míru osvětlení a zastínění. Spojením dat s povětrnostními daty je možné přesně předpovědět množství světla a vhodnost pěstovaných plodin.

Rostoucí průmysl

Anglie a Wales mají kolem 500 vinic o rozloze 4.500 akrů (1.820 hektarů), na kterých hospadaří 470 pěstitelů a o produkci vín se stará 135 vinařství. Plocha vinic se za posledních deset let zvýšila o více než 140%. Britská produkce vína se za posledních pět let zdvojnásobila na dnešní odhadovanou maloobchodní hodnotu 82 milionů GBP (114 mil. EUR) s produkcí 4,45 milionů lahví.
Počet žadatelů o registraci nového vinařství každoročně stoupá, oproti loňským 46 zájemcům jich letos bylo 65.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania