Vinařské Maroko
Maroko bylo jedním z vinařských center Afriky a v roce 1950 bylo třetím největším exportérem vína. Ale po získání nezávislosti v roce 1956 byla většina vinic znárodněná a chátrala.Obnova sektoru začala až v roce 1990, kdy král Hassan II., který studoval na univerzitě v Bordeaux, pozval francouzské specialisty a přitáhnul mezinárodní investory. Proto také podnikatel Brahim Zniber získal 1.100 hektarů, na kterých založil Les Celliers de Meknès, největší vinařství v zemi.
V současné době je Maroko po Jižní Africe druhým největším africkým exportérem vína. Ale rozdíl je výrazný: jen 52.000 hektolitrů proti 4 milionům jihoafrických hektolitrů, jak uvádí Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Země produkuje z 50 tisíc hektarů vinic asi 350 tisíc hektolitrů vína ročně a vinařský průmysl zaměstnává 20.000 lidí.
Růst prostřednictvím exportu
 |
| Degustace v Celliers de Meknès |
Podle nynějšího krále Mohammeda VI.,
syna krále Hassana II., vinařský průmysl ale jen stěží dostane podporu
od státu a zůstane silně zdaněn. Navíc síť supermarketů Marjane přestala
v roce 2014 prodávat obyvatelům této muslimské země alkohol, když i bez
tohoto vlivu je spotřeba vína pouhých 1,7 litru na osobu. To je důvod,
proč maročtí vinaři doufají, že rozšíří své aktivity na zahraničních
trzích.
Les Celliers de Meknès zatím exportují pouze 5% své produkce, ale snaží se tyto objemy zvýšit. Kromě Evropy se vinařství zaměřuje na Spojené státy, Asii a ruský trh a účastní se proto světových vinařských soutěží - na Vinalies 2015 získala jejich vína stříbrnou a zlatou medaili.
Marocké pěstitelství je šetrné k životnímu prostředí, protože horké klima je dostatečnou ochranou révy a umožňuje se vyhýbat užití herbicidů a dalších chemických látek při jejím pěstování.
Marocké pěstitelství je šetrné k životnímu prostředí, protože horké klima je dostatečnou ochranou révy a umožňuje se vyhýbat užití herbicidů a dalších chemických látek při jejím pěstování.