Přeskočit na hlavní obsah

Maroko chce uspět i na světovém trhu

Vinařské Maroko

Maroko bylo jedním z vinařských center Afriky a v roce 1950 bylo třetím největším exportérem vína. Ale po získání nezávislosti v roce 1956 byla většina vinic znárodněná a chátrala.
Obnova sektoru začala až v roce 1990, kdy král Hassan II., který studoval na univerzitě v Bordeaux, pozval francouzské specialisty a přitáhnul mezinárodní investory. Proto také podnikatel Brahim Zniber získal 1.100 hektarů, na kterých založil Les Celliers de Meknès, největší vinařství v zemi.
V současné době je Maroko po Jižní Africe druhým největším africkým exportérem vína. Ale rozdíl je výrazný: jen 52.000 hektolitrů proti 4 milionům jihoafrických hektolitrů, jak uvádí Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Země produkuje z 50 tisíc hektarů vinic asi 350 tisíc hektolitrů vína ročně a vinařský průmysl zaměstnává 20.000 lidí.

Růst prostřednictvím exportu

Degustace v Celliers de Meknès
Podle nynějšího krále Mohammeda VI., syna krále Hassana II., vinařský průmysl ale jen stěží dostane podporu od státu a zůstane silně zdaněn. Navíc síť supermarketů Marjane přestala v roce 2014 prodávat obyvatelům této muslimské země alkohol, když i bez tohoto vlivu je spotřeba vína pouhých 1,7 litru na osobu. To je důvod, proč maročtí vinaři doufají, že rozšíří své aktivity na zahraničních trzích.
Les Celliers de Meknès zatím exportují pouze 5% své produkce, ale snaží se tyto objemy zvýšit. Kromě Evropy se vinařství zaměřuje na Spojené státy, Asii a ruský trh a účastní se proto světových vinařských soutěží - na Vinalies 2015 získala jejich vína stříbrnou a zlatou medaili.
Marocké pěstitelství je šetrné k životnímu prostředí, protože horké klima je dostatečnou ochranou révy a umožňuje se vyhýbat užití herbicidů a dalších chemických látek při jejím pěstování.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Největší američtí pijani

Spotřeba alkoholu od nízké (modrá) po vysokou (červená) Podle průzkumu Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) z University of Washington, stojí za nárůstem spotřeby alkoholu jeho zvýšená obliba mezi ženami, i když procento konzumentů alkoholu se v průběhu času nijak nemění. V American Journal of Public Health publikovaná studie je vůbec první studií, která sledovala trendy v konzumaci alkoholu v jednotlivých okresech USA mezi lety 2002-2012. Počet těžkých pijanů, definovaných spotřebou jednoho drinku denně v případě žen a dvou drinků denně v případě mužů, od roku 2005 prudce vzrostl až o 17,2%. V roce 2012 bylo možné považovat 8,2% Američanů za těžké pijany a 18,3% za nadměrné pijany, konzumující během jedné příležitosti alespoň jedenkrát v uplynulém měsíci čtyři a více drinků v případě žen a pět a více v případě mužů. Celostátní trendy ukazují mnohem rychlejší eskalaci nadměrného pití žen než mužů s nárůstem o 17,5% mezi lety 2005 a 2012, zatímco počty nadměrný