Přeskočit na hlavní obsah

Česko-rakouská a francouzská stopa v bulharském vinařství

Vinařství Bessa Valey

I ve východní Evropě je velký potenciál pro špičková vína. Na počátku je však třeba, aby se objevil odvážný investor a renomovaný vinař, který rozpozná správný terroir. Tato dobrá kombinace se povedla v případě bulharského vinařství Bessa Valley, kdy se spojil Karl-Heinz Hauptmann s dobrým citem pro investice s vinařem Stephanem Graf von Neipperg. Vína tohoto vinařství mohou být směle postavena v konkurenci proti velkým francouzským, poukazuje i Robert Parker. Pravidelně dosahují kolem 90 ze 100 bodů - i proto jsou považována za vynikající.
Po pádu železné opony byli první, kteří přišli do Bulharska pěstovat víno. Když měli úspěch, přilákalo to i další. A to i vinaře s velmi dobrou pověstí jako například Francouze Michela Rollanda z vinařství Château Le Bon Pasteur v Pomerolu. Jednoho z nejlepších a nejvíce kreativních na vinařské scéně. Některá z nejdražších vín (i 400 EUR za láhev) pocházejí právě od něho.

Trákie, kolébka bulharského vinařství

Za kolébku vinařství v Bulharsku je považována Trákie, krajina na východě, těsně hraničící s Tureckem a Řeckem. Hrozny se zde pěstovaly už před 3500 roky. Bulharsko bylo ještě v první polovině 20. století čtvrtým největším výrobcem vín ve světě a v sedmdesátých letech dokonce druhým. Bohužel na sklonku komunistické nadvlády zde vinařství i vinohradnictví totálně zakrnělo. V roce 1986 nechala vláda většinu vinné révy vymýtit. Pro nová současná vinařství to bylo svým způsobem štěstí, půda byla ponechána ladem a mezitím se zotavila a s vymýcením vinohradů byly zničeni i škůdci.

Hauptmann a jeho vinařská zkušenost

Hlavním motorem vinařství Bessa Valley je dnes 55 letý pan Hauptmann, který objevil lásku k vínu někdy začátkem 90. let, kdy působil jako investiční bankéř v Merrill Lynch v Londýně, víno ho velmi oslovilo a začalo inspirovat prý během večeře s japonským partnerem. Jeho vlastní vinný sklep obsahuje 16.000 lahví a každý rok dokoupí až 1000 dalších. Většinou se jedná o vína druhých řad z prvotřídních Château. Nebo vína neznámých vinařů, jejichž vinice jsou v těsné blízkosti velkých a úspěšných vinařství. "Stejné místo, stejná půda, ale levnější," doplňuje Hauptmann. Vše za ceny nižší něž 100 EUR.
Hauptmann je v jednom kole. Kolem poledne přijede například z Vídně a druhý den ráno už letí do Prahy. Střídavě pobývá v obou městech. Má také domy v Izraeli a Argentině, kde žije se svou ženou a čtyřmi dětmi. Uprostřed 90. let si uvědomil potenciál Balkánu. "Mnoho prostoru za málo peněz. Levná pracovní síla. Optimální i pro hromadnou výrobu. Vše hlasovalo pro,” říká investor. Koupil počátečních 18.000 hektarů pozemků a začal pěstovat pšenici, účastnil se na projektech v továrnách a dokonce i ve vinařstvích. "Ale můj bulharský partner mě podvedl, naplnil si vlastní kapsy. A já se nikam neposunul."

Další investice po celém světě

Tato zkušenost mu však, obrazně řečeno, nabila zbraň a začal mířit krátce, přesně a rovně. Po celém světě investuje. V Praze vlastní administrativní centrum Biskupský dvůr s největší zahradní pivnicí ve městě, pěstuje tisíce skotu v Argentině, má podíly i ve farmaceutické společnosti v Nizozemsku, která se specializuje na konopné produkty. A se dvěma partnery dodává designovému hotelu Zoo na berlínské Kurfürstendamm nový lesk. Ten roku 2015 obdržel cenu “Hotel of the Year”. A pak je tu samozřejmě opět víno.

Bulharské začátky

V roce 1999 cestoval Hauptmann s hrabětem von Neipperg Bulharskem a hledali optimální místo pro révu. Asi 130 kilometrů jihovýchodně od Sofie byli úspěšní. Údolí Bessa bylo velmi vhodné. Mírné svahy nedaleko řek obklopené horami i dostatek srážek. Kvůli zdějšímu klima zde hrozny zrají o dva až tři týdny déle než v Bordeaux.
Neipperg byl nadšen. Odebral vzorky půdy a nechal je analyzovat. Písčito kamenité jílovité podloží smíchané s vápencem. Perfektní terroir podobný oblasti Bordeaux. Dokonalé.
V roce 2001 investovali téměř 16 milionů EUR do vinic. Další 2 miliony reprezentovala dotace z evropských fondů, protože bylo vytvořeno více než 40 pracovních míst.
Skoupili 300 hektarů od zhruba 1.000 vlastníků pozemků. 134 hektarů osázeli vinnou révou, kterou dovezli z Francie. 700.000 hlav, 5.000 na každý hektar, o něco méně než v oblasti Bordeaux, neboť teploty se vyšplhají v Bulharsku v létě až na 40 stupňů. Tři roky nechali révu růst. Potom postavili vinařství, rozsáhlý komplex ze světlých kamenů, který se rozprostírá nad vinicemi u Černého moře. Dali mu jméno Bessa Valley. K němu pochopitelně náleží sklep, který pojme 105 tanků, každý o objemu deseti tisíc litrů a v téměř tisíci sudech z francouzského dubu zrají i ostatní vína.

Obchodní úspěchy 

Dnešní odrůdy tvoří z poloviny Merlot, čtvrtina Syrah a zbytek pak Petit Verdot a Cabernet Sauvignon. Na trhu se jejich vína prodávají pod názvem Enira. A to v různých kombinacích pěstovaných druhů. Produkce 650 000 lahví ročně, to je Bessa Valley. Brzy určitě stoupne. Chtěji to zkusit i s bílým vínem.
Několikrát do roka cestuje hrabě von Neipperg do Bulharska a je téměř v každodenním kontaktu s vrchním sklepmistrem Svetlozarem Dzhurovem, nechává si posílat vzorky vín z různých sudů, aby mohl tvořit cesty další expanze vinařství.
Většinu lahví prodá Bessa Valley v Bulharsku, přestože vína jsou na bulharské poměry velmi drahá. Standardní víno Enira stojí v obchodě téměř 10 EUR, Reserva 20 a Grande Cuvée bude stát kolem 30 EUR.
Největším odběratelem ve světě je Japonsko, odebere víc než 100.000 lahví každý rok. Následují ho Čína a Hong Kong. Hauptmann má jednoduché vysvětlení. "V Japonsku nakupují výhradně ženy," říká. A vybírají ne podle etikety, ale podle chuti. Běžně si zákazníci víno ochutnají dřív, než si láhev koupí.
Dalším z větších odběratelů je i letecká společnost Lufthansa. Pro svoji business class objednala 88.000 lahví. A vína jsou už po devíti měsících téměř vypitá. Vína z Bessa Valley patří i na palubě letadel k nejoblíbenějším.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.