Přeskočit na hlavní obsah

Akvizice na australském vinařském trhu

Casella koupila značku Laira od McWilliam's

Australský producent Casella Family Brands, dominující se značkou Yellow Tail americkému importnímu trhu, koupil v závěru loňského roku značku Laira od vinařské skupiny McWilliam's. Prodej zahrnuje značky Laira Winery i vinařství a potvrzuje odklon od produkce základních vín k prémiovému sektoru.
"Akvizice skvěle doplňuje naši prémiovou řadu vín a rozšiřuje naše portfolio o produkci z excelentního regionu Coonawarra," řekl generální ředitel John Casella.
"Myslím, že jsme v dobré pozici, abychom navázali na investice McWilliam's do značky Laira na domácím i mezinárodních trzích, a to zejména představením vynikajícího Cabernet Sauvignonu, kterým jsou region a značka proslulé."

V plánu je podstatné zvýšení produkce

Casella potvrdil, že jejich záměrem je během příštího desetiletí zvýšit celkové prodeje ze současných 70.000 kartonů na asi 250.000.
Generální ředitel McWilliam's Bob Blackwell řekl, že rozhodnutí prodat značku Laira bylo "velmi těžké", ale že bylo "v souladu s naším cílem zaměřit zdroje na podporu našich hlavních značek Evans & Tate a Mount Pleasant."
Finanční podrobnosti transakce nebyly zveřejněny.
Loni koupila Casella producenta Peter Lehmann Wines za 49,5 millionů USD od Hess Group, výrazně méně než 103 milionů USD, které Hess Group za tohoto producenta zaplatila v roce 2003.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben