Přeskočit na hlavní obsah

Vinohrady v Karibiku

Víno z Dominikánské republiky

V Dominikánské republice, v provincii Azua, na přibližně 18° severní šířky, založil Gabriel Acevedo před sedmi lety vinohrady a dnes z něj pod značkou Ocoa Bay produkuje víno.
S pomocí chilského vinařského konzultanta Felipe Zuniga vybral odrůdy, kterým místní zaslunění a množství srážek vyhovuje: bílé Colombard a Sauvignon Blanc a červené Tempranillo, Montepulciano, Cannonau di Sardegna, Moscato Hamburg a Misiones. Rosé vzniká kupáží bílého Colombardu a Tempranilla.
Dominikánská republika nemá jen pláže a hory. Má i údolí, řeky, suché oblasti mezi horami a pobřežím, jako právě v jihozápadní části provincie Azua. Tady vládne příjemné klima pro révu vinnou. Je zde sucho, srážky se pohybují okolo 600 kubických centimetrů ročně. 
Práce ve vinohradu, vinařské postupy, sklepní technologie, kvašení a zrání, to vše zde probíhá stejně jako v Evropě. Ale zdejší vinohrady nejsou v karibiku první.

Víno z Kuby a dalších destinací

Kuba už má ve vinohradnictví víc než deseti letou tradici. Na začátku tohoto století bylo založené vinařství Bodegas del Caribe, společný podnik kubánského Cítricos Caribe a španělského Palacio de Arganza, následované kubánsko italským vinařstvím Bodegas San Cristobal. Další karibský vinařský projekt byl zahájený v loňském roce na Curaçao, jedné ze jednou ze čtyř zemí Nizozemského království. A na St. John, jednom ze tří hlavních ostrovů Amerických Panenských ostrovů, založili vinařství St. John Winery, které zatím hrozny dováží.

Ocoa Bay

Projekt Ocoa Bay dosud spolknul asi 24 milionů USD (22 milionů EUR). Z těchto peněz se nefinancovaly pouze vinice a vinařství, ale brzy následovaly restaurace s barem, bazén, wellness a prostor pro ochutnávky. V dalším kroku se kolem vinohradů staví vily, kde spolu s nimi získají příznivci vína další pozemky pro případné rozšíření vlastních vinohradů. Vína z těchto ploch budou moci vyrábět pod vlastní značkou.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania