Přeskočit na hlavní obsah

Brazilské apelace i pro šumivá vína

Významný vinařský stát

Brazílie je významným producentem vína, v roce 2014 ho vyrobila 2.732.000 hektolitrů a odhady pro rok 2015 jsou stejné, což tuto zemi zařazuje na patnácté místo s těsným odstupem za Maďarskem. Zajímavé je, že spotřebou vína Brazílie nijak nevyniká, její obyvatelé spotřebují pouhých 1,7 litru vína na hlavu.
Přesto je produkce brazilských vín významná s trvale rostoucím trendem. A nesvědčí o tom pouze výborné výsledky brazilských vinařů na soutěžích, jako byla nedávná argentinská Vinandino 2015.

Historie

Vinnou révu přenesli do Brazílie v sedmnáctém století evropští osadníci a začali ji pěstovat ve státě Rio Grande do Sul. Dnes prosperuje zejména region Serra Gaúcha s patrným vlivem původních portugalských, italských a německých imigrantských rodin. 

Vinařské oblasti

V Brazílii existuje šest hlavních vinařských oblastí, od severní Vale Sao Francisco po nejjižnější Serra do Sudeste. Vale Sao Francisco je horká a tropická, polosuchá oblast, kde je možné sklidit i dvě sklizně za rok. Z odrůd zde najdete Chardonnay, Chenin Blanc a Malvasii. Na jihu je region Planalta Catarinense s vysokou nadmořskou výškou, nízkými teplotami a čedičovou půdou, které je ideální pro bílé odrůdy.
V Serra do Sudeste přinášejí větry příjemnou rovnováhu a dobrou kyselost pro červené i bílé odrůdy. Teplé klima nedaleké oblasti zvané Campanha hostí největší červená vína vyrobená z odrůd Cabernet Sauvignon, Merlot a Tannat, Tempranillo.

Úspěšná šumivá vína

Hlavním místem pro pěstování a výrobu šumivých vín je Rio Grande do Sul a proslulý a průkopnický region Serra Gaúcha. V něm jsou vůbec první oblast s chráněným označením původu Vale dos Vinhedos a první s chráněným zeměpisným označením Pinto Bandeira. 
Obě oblasti mají povoleno produkovat jak tichá, tak šumivá vína. Pro šumivá vína vyráběná klasickou metodou jsou povolené odrůdy Chardonnay, Riesling Itálico, Viognier a Pinot Noir a pro v Jižní Americe oblíbená šumivá vína kategorie Moscatel jsou určené odrůdy Moscato Branco, Moscato Giallo, Moscatel Nazareno, Moscato de Alexandria, Malvasia de Candia a Malvasia Bianca.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania