Přeskočit na hlavní obsah

Změna na postu prezidenta OIV: žena střídá ženu

V průběhu 38. ročníku World Congress of Vine and Wine v Mainzu zaznělo nejvíce odborných příspěvků z Německa a na nich se vysokou měrou podíleli přispěvatelé z univerzity Geisenheim. Tuto paralelu nelze přehlédnout, když již z kongresu známe výsledky hlasování o změně na nejvyšším postu OIV.
Prezidentkou OIV se stala Prof. Dr. Monika Christmann, profesorka enologie na univerzitě v Geinsenheimu. Na tomto postu střídá Claudii Inés Quini z Argentiny. 

Vyjádření kolegů

Monika Christmann je od roku 1994 vedoucí institutu pro Enologii na vysoké škole v Geisenheimu. Prezident vysoké školy Prof. Dr. Hans Reiner Schultz je velmi potěšen jejím zvolením jakožto prezidentky OIV. “Je to důkaz velkého uznání a důvěry jak pro Moniku Christmann a vysokou školu v Geisenheimu, tak pro ministerstvo. Těší nás, že mnoho vědkyň a vědců z našich kruhů může působit jako delegáti a experti u OIV.”
Stejně volbu hodnotí Prof. Dr. Manfred Großmann, víceprezident v oblasti výzkumu: “Zvolení kolegyně Moniky Christmann jako nové prezidentky OIV je též zřetelným důkazem relevance a aktuálnosti výzkumu v oblasti vína na škole v Geisenheimu a její přímé zprostředkování provozů zabývajícím se vínem s politickými aspekty."

Praxe nové prezidentky

Monika Christmann studovala na vysoké škole v Geisenheimu technologii nápojů a následně získala diplom z enologie na Justus-Liebig univerzitě v Gießen. Následně dohlížela na kvalitu výzkumu a vývoje u Sichel Söhne v Alzey. V letech 1991 až 1993 pracovala jako vedoucí laboratoře a stala se též členkou vinařského týmu ve vinařství SIMI v kalifornském Healdsburgu. V roce 1994 nastoupila na vysoké škole v Geisenheimu jako profesorka enologie. Monika Christmann je již po dlouhá léta celosvětově aktivní v rámci výzkumu i akademického a celoživotního vzdělávání.
U OIV působila od roku 2004 do roku 2010 jako předsedkyně komise pro vinařskou technologii, mezi lety 2009 a 2010 byla předsedkyní komise pro enologii a od roku 2012 druhou zástupkyní prezidentky.
Na Moniku Chrismann čeká napínavé a náročné období návštěv v rámci celého vinařského světa. 
Studenti a kolegové z Geisenheimu mají z tohoto úspěchu radost a očekávají, že i škola tím získá nové kontakty po celém světě.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania