Přeskočit na hlavní obsah

Valpolicella se vrací k původnímu způsobu vedení révy vinné

Změna

Italské vinařství Masi Agricola po třech letech zvažování a sledování rozdílů mění způsob vedení révy vinné, aby zlepšilo produkci hroznů pro svá Amarone.
V Evropě rozšířený jedno nebo dvouramenný Guyot, v Česku známý jako rýnsko-hesenské vedení, nahrazuje tradičním italským pergolovým vedením Trentina, čímž se vrací k vinařským přístupům starých Římanů.
Toto staronové vedení produkuje hrozny s více antokyany a méně tříslovinami a odstraňuje riziko přezrání. Nedávná tříletá studie ukázala, že zejména na vrcholu léta mohou být hrozny pod Trentina vedením až o 20 stupňů chladnější, než hrozny pěstované s vedením Guyot.

Rozdíly

To je důležitý rozdíl v teplých svazích Valpolicella vinic, kde se hrozny pěstují a později na stojanech suší, aby produkovaly koncentrovaná Amarone vína.
Na druhou stranu, hrozny z Guyot vinic mají méně barviv, ale více tříslovin, v důsledku silnější slupky, která je chrání před větším slunečním zářením.
Vedení má vliv i na termín sběru: hrozny v Guyot vedení jsou sklízeny o 15 dnů dříve, než ty z Trentiny. Klíčové je právě pomalejší dozrávání, které spolu s absencí slunečního svitu produkuje hrozny, které jsou vhodné pro delší proces sušení - appassimento - což je klíčem k vytvoření koncentrovaného vysoce kvalitního Amarone.
Masi Agricola hodlá všechny vinohrady postupně změnit na vedení Trentina. A to i přesto, že je o 40 % nákladnější než Guyot, protože všechny práce v Trentině se musí provádět ručně a hustota keřů révy vinné je nižší - s Trentinou je to 3 500-5 000 keřů na hektar oproti 4 500-10 000 s Guyotem.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.