Ano, již léta se to očekávalo, ve Spojených státech se zkonzumovalo více vína než ve Francii. Přitom vypitých 12 litrů na osobu není ve srovnání s mnoha dalšími zeměmi nijak významný údaj, nedosahující ani úrovně Švédska, Británie nebo Česka, natožpak francouzských 45 litrů na osobu. Prostě ve Spojených státech žije 320 milionů obyvatel.
Přes toto prvenství hrají ve spotřebě prim Evropané, kteří si zavdají více než 50% z celosvětové konzumace, která v roce 2013 činila 239 milionů hektolitrů.
Vinohrady dnes pokrývají 7,5 milionu hektarů půdy a v roce 2013 vyprodukovaly 279 milionu hektolitrů vína. Dvě třetiny této plochy obhospodařují vinaři dvanácti zemí a Španělsko, Itálie a Francie, tři největší vinařské země, dodají 47% ze světových zásob vína.
Přes tato impozantní čísla se nijak neztrácejí země Nového světa, kdy producenti z Chile, Austrálie, Nového Zélandu a Jihoafrické republiky mezi lety 1995 a 2013 zvýšili svou produkci o 370%. Tomu odpovídá i objem exportu, který mezi lety 2000 a 2013 vzrostl o 63% měřeno objemem, a o 87% měřeno cenou a tvoří více než třetinu z celkové produkce.
Na těchto číslech zatím stále nejvíce profitují francouzští vinaři, kteří dokáží vyvážet vína například z Bordeaux, Burgundska a Champagne za průměrné ceny 9,7 €, 10,6 € a 15 € za litr, kterému může Španělsko jako největší světový producent s exportem za průměrných 1,10 € za litr, a dokonce za 0,40 € za litr v případě sudového vína zatím jen závidět.
V Číně v roce 2011 spotřebovali 16,5 milionu hektolitrů vína, což bylo v roce 2009 1,15 litru na obyvatele, zatímco Indové tehdy zkonzumovali 33 tisíc hektolitrů, tedy pouhých 0,01 litru na obyvatele. Pokud v této první a druhé nejlidnatější zemi světa s 2,6 miliardou obyvatel stoupne během příštích let obliba a spotřeba vína stejně, jako se z 7,7 litru na osobu v roce 2000 na současných dvanáct litrů zvýšila ve Spojených státech, těžiště obchodu s vínem se přesune na východ. Co to bude znamenat pro styl vín lze odhadovat jen matně, ale vodítkem mohou být vína vyhrávající vinařské soutěže ve Spojených státech, dnešním největším vinařském trhu, kde úspěchů často dosahují evropská ledová a slámová vína či výběry z bobulí.
Přes toto prvenství hrají ve spotřebě prim Evropané, kteří si zavdají více než 50% z celosvětové konzumace, která v roce 2013 činila 239 milionů hektolitrů.
Vinohrady dnes pokrývají 7,5 milionu hektarů půdy a v roce 2013 vyprodukovaly 279 milionu hektolitrů vína. Dvě třetiny této plochy obhospodařují vinaři dvanácti zemí a Španělsko, Itálie a Francie, tři největší vinařské země, dodají 47% ze světových zásob vína.
Přes tato impozantní čísla se nijak neztrácejí země Nového světa, kdy producenti z Chile, Austrálie, Nového Zélandu a Jihoafrické republiky mezi lety 1995 a 2013 zvýšili svou produkci o 370%. Tomu odpovídá i objem exportu, který mezi lety 2000 a 2013 vzrostl o 63% měřeno objemem, a o 87% měřeno cenou a tvoří více než třetinu z celkové produkce.
Na těchto číslech zatím stále nejvíce profitují francouzští vinaři, kteří dokáží vyvážet vína například z Bordeaux, Burgundska a Champagne za průměrné ceny 9,7 €, 10,6 € a 15 € za litr, kterému může Španělsko jako největší světový producent s exportem za průměrných 1,10 € za litr, a dokonce za 0,40 € za litr v případě sudového vína zatím jen závidět.
V Číně v roce 2011 spotřebovali 16,5 milionu hektolitrů vína, což bylo v roce 2009 1,15 litru na obyvatele, zatímco Indové tehdy zkonzumovali 33 tisíc hektolitrů, tedy pouhých 0,01 litru na obyvatele. Pokud v této první a druhé nejlidnatější zemi světa s 2,6 miliardou obyvatel stoupne během příštích let obliba a spotřeba vína stejně, jako se z 7,7 litru na osobu v roce 2000 na současných dvanáct litrů zvýšila ve Spojených státech, těžiště obchodu s vínem se přesune na východ. Co to bude znamenat pro styl vín lze odhadovat jen matně, ale vodítkem mohou být vína vyhrávající vinařské soutěže ve Spojených státech, dnešním největším vinařském trhu, kde úspěchů často dosahují evropská ledová a slámová vína či výběry z bobulí.