Přeskočit na hlavní obsah

Spojené státy předstihly Francii ve spotřebě vína

Ano, již léta se to očekávalo, ve Spojených státech se zkonzumovalo více vína než ve Francii. Přitom vypitých 12 litrů na osobu není ve srovnání s mnoha dalšími zeměmi nijak významný údaj, nedosahující ani úrovně Švédska, Británie nebo Česka, natožpak francouzských 45 litrů na osobu. Prostě ve Spojených státech žije 320 milionů obyvatel.
Přes toto prvenství hrají ve spotřebě prim Evropané, kteří si zavdají více než 50% z celosvětové konzumace, která v roce 2013 činila 239 milionů hektolitrů.
Vinohrady dnes pokrývají 7,5 milionu hektarů půdy a v roce 2013 vyprodukovaly 279 milionu hektolitrů vína. Dvě třetiny této plochy obhospodařují vinaři dvanácti zemí a Španělsko, Itálie a Francie, tři největší vinařské země, dodají 47% ze světových zásob vína.
Přes tato impozantní čísla se nijak neztrácejí země Nového světa, kdy producenti z Chile, Austrálie, Nového Zélandu a Jihoafrické republiky mezi lety 1995 a 2013 zvýšili svou produkci o 370%. Tomu odpovídá i objem exportu, který mezi lety 2000 a 2013 vzrostl o 63% měřeno objemem, a o 87% měřeno cenou a tvoří více než třetinu z celkové produkce.
Na těchto číslech zatím stále nejvíce profitují francouzští vinaři, kteří dokáží vyvážet vína například z Bordeaux, Burgundska a Champagne za průměrné ceny 9,7 €, 10,6 € a 15 € za litr, kterému může Španělsko jako největší světový producent s exportem za průměrných 1,10 € za litr, a dokonce za 0,40 € za litr v případě sudového vína zatím jen závidět.
V Číně v roce 2011 spotřebovali 16,5 milionu hektolitrů vína, což bylo v roce 2009 1,15 litru na obyvatele, zatímco Indové tehdy zkonzumovali 33 tisíc hektolitrů, tedy pouhých 0,01 litru na obyvatele. Pokud v této první a druhé nejlidnatější zemi světa s 2,6 miliardou obyvatel stoupne během příštích let obliba a spotřeba vína stejně, jako se z 7,7 litru na osobu v roce 2000 na současných dvanáct litrů zvýšila ve Spojených státech, těžiště obchodu s vínem se přesune na východ. Co to bude znamenat pro styl vín lze odhadovat jen matně, ale vodítkem mohou být vína vyhrávající vinařské soutěže ve Spojených státech, dnešním největším vinařském trhu, kde úspěchů často dosahují evropská ledová a slámová vína či výběry z bobulí.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben