Přeskočit na hlavní obsah

Švýcarské víno ve Švýcarsku netáhne

Spotřeba vína ve Švýcarsku klesla, a to na úkor švýcarských vín. V roce 2014 byla švýcarská spotřeba 264 milionů litrů, o 2,8% méně než v předešlém roce, ale samotného švýcarského vína jen 98 milionů litrů, dokonce o 8,2% méně než v roce předchozím. Import v té době vzrostl zejména díky vínům z Francie, Itálie a Španělska.

Obrat v této situaci dobře ilustruje skandál okolo Dominique Girouda a jeho společnosti Giroud Vins, kterou se v důsledku obvinění bezúspěšně pokusil přejmenovat na Chateau Constellation, čemuž úřady bránily. Tento dnes 44 letý muž začal vinařit v roce 1995 s 1,5 hektarem vinic, ale rychle je rozšířil na 50 hektarů a v roce 2008 otevřel v Sionu ve Valais svůj zámek a vinařství za odhadovaných 15 millionů CHF a sám uvádí, že prodával až 9 milionů litrů vína ročně. Kromě toho, že mezi roky 2006 až 2009 údajně prodával 350 tisíc litrů nezákonně získaného vína, jej švýcarské úřady v roce 2011 obvinily z daňových podvodů a požadovaly vrátit 9,54 millionů CHF. Z tohoto příběhu je zřejmé, že se, možná na hraně zákona, možná za ní, vyplácelo obchodovat se švýcarským vínem. Byl o něj zájem. Měnové turbulence a vývoj na finančnich trzích výhodu domácích producentů ovlivňují mnohem více, než čekali. Ani dotace pěstitelům vín na svažitých terasách nepomáhají, vinohrady na svazích o sklonu meším než 30% jsou podporovány 20 tisíci CHF a na terasách na svazích o sklonu větším než 50% 35 tisíci CHF na hektar. I tak se trendy posouvají k levnějším importovaným vínům, neboť ceny vín domácích se běžně pohybují okolo 20 CHF.

Je možné, že švýcarské speciality jako růžové Dôle nebo bílé Dôle blanche z Rulandského modrého a Gamaye, růžové Œil-de-Perdrix z Rulandského modrého nebo Païen ze Savagnin blanc z Valais, či bílé Dorin z Chasselas nebo červené cuvée Salvagnin z Vaud budou z obchodů a nabídek vianřů mizet. A tím i vinohrady. V roce 2014 se oproti předchozímu roku snížila jejich plocha o 48 hektarů.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania