Přeskočit na hlavní obsah

Čínské vinohrady jsou druhé největší na světě

V roce 2014 byla plocha všech světových vinohradů 7,554 milionů hektarů. O 50% z nich se podělilo pouhých pět zemí, z nichž nejvíce 1021 náleží Španělsku, následuje Čína s 799, Francie s 792, Itálie s 690 a Turecko s 502, vše v tisících hektarech. Šesté s 425 tisíci hektary jsou Spojené státy, čerstvý premiant ve spotřebě vína na světě. Rumunsko je s 192 tisíci hektary stále před australskými 152, moldavskými 137 a jihoafrickými 132 tisíci hektary.
Celková produkce vína dosáhla 279 milionů hektolitrů a oproti roku 2013 poklesla o 4%. V roce 2014 se na ní nejvíce podílely Francie s téměř 47 miliony hektolitrů, Itálie s 45, Španělsko s 42 a Spojené státy s 22 miliony hektolitrů. Rumunská produkce 4 miliony hektolitrů je až za jihoafrickými 11 miliony, ale čínské, turecké ani moldavské víno na zaznámenihodném místě vůbec nenaleznete. Protože produkce vína nezahrnuje produkci šťávy, moštu ani hrozinek, je zřejmé, kam úroda z těchto vinohradů míří.

Celková spotřeba vína nepatrně poklesla a celosvětově činila 240 milionů hektolitrů. Ve Spojených státech z nich zkonzumovali 13%, ve Francii a Itálii s klesající spotřebou 12% a 9%, ve stabilním Německu 8% a v Číně s prudkým nárůstem spotřeby pak 7%. Bezprostředně za Čínou následuje Británie a s mírným odstupem Rusko, Argentina a Španělsko.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben