Přeskočit na hlavní obsah

WienWein: vídeňští vinaři

Rainer Christ (Weingut Christ), Michael Edlmoser (Weingut  Edlmoser), Thomas Huber (Weingut Fuhrgassl-Huber), Gerhard J. Lobner (Weingut Mayer am Pfarrplatz), Thomas Podsedník (Weingut Cobenzl) a Fritz Wieninger (Wieninger),  jejichž vinohrady tvoří 40% z 612 hektarů oblasti, jsou sdruženi ve skupině vinařů WienWein s počátkem v roce 2006 a tehdy vzdáleným cílem předkládat hostům vídeňských restaurací vína z Vídně. Vloni získali statut DAC Wiener Gemischten Satz pro víno ze směsi tří bílých vín, podíl největší nesmí být vyšší než 50%, podíl nejmenší minimálně 10%. Pokud obsahují údaj o viniční trati, musí být obsah alkoholu vyšší než 12,5% a vína nesmí být prodávána před 1. březnem roku následujícího po sklizni.
To je ta dobrá zpráva. Kromě stesků na špatný ročník 2014 s teplým a na závěr deštivým létem však vinaři uvádějí další a systematičtější potíže, se kterými se potýkají.
V prvé řadě poukazají na spekulativní nárůst cen pozemků, vinohrady nevyjímaje. "Sen o bazénu na Nussbergu pro většinu lidí vybledl," shrnuje Fritz Wieninger.
S pozemky těsně souvisí problematika klasifikace vinohradů. Jako příklad uvádí Gerhard J. Lobner z Weingut Mayer am Pfarrplatz německé sdružení VDP (Verband Deutscher Prädikats- und Qualitätsweingüter), jejichž »Grosse Lage« a »Grosses Gewächs« jsou známy i v top restaurantech v New Yorku. Nemalou ambicí je sjednotit tento sytém pro všechny německy mluvící země. O klasifikace viničních tratí se bezesporu povede vášnivý boj, jak je zřejmé z poznámek ředitele ÖWM (Österreich Wein Marketing) Williho Klingera. Podle něj je hloupé, pokud se to, co je lepší, prodává za méně, současně však dodává, že tvorba klasifakace má být velmi demokratický proces, ale nesmí být ani nekonečný a ani nesmí znít různými hlasy.
Zdá se, že i tato malá vinařská oblast řeší stejné problémy jako ostatní, a nejen rakouské.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben