Rainer Christ (Weingut Christ), Michael Edlmoser (Weingut Edlmoser), Thomas Huber (Weingut Fuhrgassl-Huber), Gerhard J. Lobner (Weingut Mayer am Pfarrplatz), Thomas Podsedník (Weingut Cobenzl) a Fritz Wieninger (Wieninger),
jejichž vinohrady tvoří 40% z 612 hektarů oblasti,
jsou sdruženi ve skupině vinařů WienWein s počátkem v roce 2006 a tehdy vzdáleným cílem předkládat hostům vídeňských restaurací vína z Vídně. Vloni získali statut DAC Wiener Gemischten Satz pro víno ze směsi tří bílých vín, podíl největší nesmí být vyšší než 50%, podíl nejmenší minimálně 10%. Pokud obsahují údaj o viniční trati, musí být obsah alkoholu vyšší než 12,5% a vína nesmí být prodávána před 1. březnem roku následujícího po sklizni.
To je ta dobrá zpráva. Kromě stesků na špatný ročník 2014 s teplým a na závěr deštivým létem však vinaři uvádějí další a systematičtější potíže, se kterými se potýkají.
V prvé řadě poukazají na spekulativní nárůst cen pozemků, vinohrady nevyjímaje. "Sen o bazénu na Nussbergu pro většinu lidí vybledl," shrnuje Fritz Wieninger.
S pozemky těsně souvisí problematika klasifikace vinohradů. Jako příklad uvádí Gerhard J. Lobner z Weingut Mayer am Pfarrplatz německé sdružení VDP (Verband Deutscher Prädikats- und Qualitätsweingüter), jejichž »Grosse Lage« a »Grosses Gewächs« jsou známy i v top restaurantech v New Yorku. Nemalou ambicí je sjednotit tento sytém pro všechny německy mluvící země. O klasifikace viničních tratí se bezesporu povede vášnivý boj, jak je zřejmé z poznámek ředitele
ÖWM (Österreich Wein Marketing) Williho Klingera. Podle něj je hloupé, pokud se to, co je lepší, prodává za méně, současně však dodává, že tvorba klasifakace má být velmi demokratický proces, ale nesmí být ani nekonečný a ani nesmí znít různými hlasy.
Zdá se, že i tato malá vinařská oblast řeší stejné problémy jako ostatní, a nejen rakouské.