Přeskočit na hlavní obsah

Zimní řez předurčí podzimní úrodu

Švýcarský zimní řez

Každý vinař touto dobou prořezává révu a tím významně ovlivňuje svou nadcházející úrodu. Nejinak i manželé Hansueli a Agi Hohlovi, kteří obhospopodařují ve svém vinařství Weingut Rebhalde Familie Hohl ve městě Stäfa ve švýcarském kantonu Curych kolem 10 hektarů vinic.
 
Agi a Hansueli Hohl stříhají Riesling-Silvaner, ve světě známý jako Müller-Thurgau. Foto David Baer.
Vinice i nyní v období pomalu končící zimy působí velmi opuštěně. V řadách, kde na podzim visely zralé hrozny, vyčnívají ze sukovitých hlav bezlisté letorosty. Pěstitelé kontrolují kmínky od kořene vhůru, které osekávají a řezají často elektrickými nůžkami, jejichž bzučivý tón se rozléhá vinohradem.

Způsob řezu

Každý řez má své pevné místo mezi osmým a devátým očkem na letorostu, který je vybrán jako nejsilnější, přičemž je ještě ponechaný jeden náhradní se dvěma očky jako reserva pro příští rok. Díky prořezu réva dozrává jednotně a sklizeň může probíhat najednou. Prořez je i důležitým regulátorem sklizně. Z každého očka ponechávají manželé Hohlovi dva hrozny, aby révě zajistili dostatečné zdroje pro tvorbu cukru a bobulí. Nadpočetné hrozny vystříhávají z pravidla v červnu. Velkým uměním prořezávání je vybrat ten správný loňský letorost, ze kterého se letos stane tažeň, dobře půjde ohnout a vyvázat k dolnímu drátu vedení, který spojuje vinici a tvoří její jednotnou řadu.
Všechny loňské ostříhané letorosty zůstávají na zemi, poté se často mulčují a mulč se využije jako hnojivo pro révu v řádku.

Umění řezu a kvalita sklizně

Je pravdou, že i laik by se naučil čistě prořezávat, ale těžko správně rozhodne, který letorost vybrat a který odstřihnout nebo co udělat, když réva ve vzrůstu a postavení vybočuje z řady. Slabé výhonky se zkracují, takže budou mít letos menší výnos, ale o to lépe se zotaví pro budoucnost.
Jeden špatný střih často znamená více zelených prácí a nižší výnosy na konci léta nebo na začátku podzimu, proto musí každý pěstitel přemýšlet hodně dopředu, aby nebyl v závěru celého procesu zklamaný ani on, ani příznivci jeho vín.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben