Přeskočit na hlavní obsah

Požadavek Francie zrušit v Rusku Cognac opět narazí: slovo koňak je součástí ruského jazyka, říkají jeho producenti

Francouzský požadavek

Francouzský ministr Emmanuel Macron nabídl Rusku 25. ledna 2016 prosazení zrušení ekonomických sankcí proti Rusku, když se vzdají používání výrazů Champagne, Cognac a Calvados. Téměř měsíc po vznesení tohoto požadavku v Rusku toto téma velmi rezonuje a svou reakci přinesl i Valerij Parfenov ze Svazu producentů koňaku, jehož zakladateli jsou tři jeho významní ruští producenti.

Reakce producentů ruského koňaku

Na tento požadavek francouzského ministra považuje za nutné Svazu producentů koňaku prohlásit, že každá taková změna přinese účastníkům trhu negativní ekonomické důsledky, povede k veliké reorganizaci segmentu trhu lihovin, a ke ztrátám v rozpočtech na všech úrovních.
Členové svazu respektuji Cognac, jeho tradici výroby a používání tohoto výrazu k označení místa původu. Ruští výrobci koňaku mají s francouzskými vinaři dlouholetá partnerství a profesní vztahy. Přesto doporučujeme držet se při používání termínu "brandy" v azbuce stávajícího označení, keré vyplývá z dohody uzavřené při přistoupení Ruska k WTO.
"Víme, že Rusko nemá používat výrazy Cognac, Champagne ani Calvados v latince, protože jsou chráněné jako zeměpisné označení původu zákonem. Ale v tomto případě se názvy lihovin v azbuce v naší zemi staly ruskou značkou se stoletou historií. Abychom byli přesní, už z konce devatenáctého století, kdy se tato pálenka začala vyrábět na území Ruska.

Koňak je součástí ruského jazyka

Pro ruské spotřebitele je slovo "koňak" je již dlouho definicí celé kategorie nápojů vyráběných konkrétní technologii s určitými organoleptickými vlastnostmi. Slovo "koňak" je součástí ruského jazyka a zákaz jeho používání by bylo nerozumný krok vůči spotřebiteli.
Z historického odkazu renomovaného odborníka J.G. Giljadova víme, že v roce 1909 byly ve Francii registrovány ochranné známky Cognac a Champagne jmény oblastí původu. Jednou z podmínek registrace byla podmínka, aby producenti v jiných zemích, kteří již takové nápoje s tímto označením vyrábějí, mohli toto označení nadále používat. Jedinou podmínkou pro ruské výrobce je užívání názvu Cognac a Champagne v azbuce. Tuto podmínku neporušuje Rusko více než sto let, zdůraznil Parfenov.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.