Přeskočit na hlavní obsah

Dejte pár milionů dolarů Capitalist Wines, koupí si za ně vinohrady a skleníky

Věnujte pár babek kapitalistům

Mezinárodní společnost Capitalist Wines hledá prostřednictvím stránky Givealittle donátory, aby shormáždila 8 milionů NZD (4,8 mil. EUR), za které koupí na Novém Zélandu 40 hektarů pozemků pro své další vinice v Awatere Valley v Marlborough jižně od Blenheimu.
Uzávěrka akce je už příští pátek, takže společnost vyzývá donátory, aby své peníze darovali opravdu rychle. Mluvčí společnosti potvrzuje, že lidé za své peníze opravdu nedostanou nic jiného, než hřejivý pocit z pomoci jedné z nejbohatších vinařských společností světa.
"Už máme spousty vinic v Awatere ale kdo by nechtěl víc," řekl mluvčí. "Nakonec bychom chtěli celé údolí předělat na vinice, ale to se neudělá přes noc."

Hřejivý pocit pomáhat bližnímu

"Pokud jsou Kiwi rádi, že si koupí pláž, kterou nikdy neuvidí ani neužijí, mohli by nám stejně tak přidat pár babek pro růst našeho byznysu. Alespoň s nimi něco užitečného udělají." Donátorská kampaň je součástí pětiletého plánu společnosti zvýšit svou globální produkci na 1 bilion tun hroznů.
"I když si můžete dovolit darovat jen 5 dolarů, darujte je, každý malý příspěvek pomůže," vyzývá mluvčí. V případě, že vybraná částka překoná 8 milionů NZD, budou ostatní prostředky investované pro plánovanou vinici s Pinot Gris ve skleníku o rozloze 5.000 metrů čtverečních.

Budoucnost ve sklenících

"Vinice ve sklenících je něco, co jsme ve výhledu plánovali," uvedl mluvčí. "Ale nechtěli jsme do toho vrazit vlastní peníze, protože to nemusí fungovat. Ale kdybychom si to mohli zadarmo vyzkoušet v Awatere a fungovalo to, příležitosti jsou nekonečné."
Skleníky by v podstatě vedly k celoročnímu plození, řekl. "Přemýšlejte o výhodách pro Marlborough, kdyby úroda byla několikrát v roce. Lidé by mohli pracovat 16 hodin denně 365 dní v roce a do důchodu by odcházeli už ve 45 letech."

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania