Přeskočit na hlavní obsah

Změny klimatu přinášejí otázku zavlažování vinic i v našem pásmu

Loňské sucho se letos může zopakovat

Není to zimní téma, ale další teplé léto se blíží a bude sužovat i německé vinaře. Stát zvažuje opatření na podpory budování zavlažovacích zařízení pro zemědělství. Důvodem je rostoucí sucho a nedostatek srážek v důsledku změn klimatu. Z toho by mohla těžit i vinařství.
"Považuji vznik několika pilotních vodních elektráren v příštích dvou až čtyřech letech za možný," potvrdil Leonhard Rosentritt, vedoucí vodohospodářského úřadu v Bad Kissingen.

Budování zavlažování

Pro vinařství by prostředkem k zabránění vysušování révy při zrání hroznů mohlo být kapkové zavlažování připojené k vedení vinné révy, které keře zásobuje vodou.
S nižšími výnosy a zavlažováním ale souvisí celé vodní hospodářství. Důležité je zabránit erozi půdy, potvrzuje Rosentritt. Rostoucí nebezpečí vidí v tom, že půda bývá často vodou smyta do potoků a řek, což přináší nemalé problémy. Ve vinicích by bylo dobrým řešením ponechávat mezi řádky révy přirozené zatravnění.

Podpory pro zavlažovací systémy

Stefan Ruppert
Předseda Vinařského spolku v Hammelburgu Stefan Ruppert a jeho kolegové mají palčivý problém s vodou často právě v pro révu nejlepších lokalitách, které bývají postižené suchem nejvíce. Zvláště citlivé je období kvetení a v případě, že přijde sucho později, má negativní vliv zejména na chuť hroznů.
Vinařství Weingut Ruppert požádalo v lednu o podporu z fondů EU pro vybudování kapkového zavlažování svých vinohradů. Otevřeným a velice diskutovaným problémem je a zůstává, jak vodu dopravit na vinice. Doposud se vozí v tancích z údolí do vinohradů, což je nákladné a dočasné řešení.

Ve Frankách už závlahy pomáhají

Zavlažování by pomohlo zabránit ztrátám hroznů, je přesvědčený Ruppert. Na franských vinicích, kde je již je zavlažování zavedeno, byl výnos v roce 2015 i navzdory suchu třikrát větší než odhady.
Obecným cílem, jak zdůrazňuje Rosentritt, je překonat extrémní nedostatek vody ve vegetačním období a její hospodárné využívání. Zda a kolik podpory by měly regiony obdržet na zavlažování, je stále otevřené. Základem je komplexní analýza potřeb jednotlivých vinařských oblastí v souladu s nároky na ochranu životního prostředí.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania