Přeskočit na hlavní obsah

Francie: Loi Evin opět na scéně - o alkoholu je možné informovat

Zákon o reklamě novelizován

Francouzský Senát novelizoval minulý týden drtivou většinou zákon o reklamě spojené s alkoholem, známý jako Loi Evin. Ten již od roku 1991 omezuje formy reklamy i výdaje na reklamu, jejíž součástí je alkohol.
Podle přesvědčení mnoha vinařů, kteří mají své zastání i v Senátu, je toto opatření v rozporu se zájmy vinařsého průmyslu a stojí za poklesem spotřeby vína ve Francii a hospodářskými potížemi jeho producentů. V důsledku jeho aplikace není možné nejen víno propagovat, ale ani o něm informovat.
Podle očekávání jsou se svým přesvědčením v rozporu se zdravotnickou lobby a protialkoholickými iniciativami, ale nesouhlasí s nimi ani vláda.
Už v červnu navrhl Gérard César, osmdesátiletý francouzský senátor a bývalý vinař, jeho změnu. "Hovoříte-li dnes v tisku o víně a místě jeho vzniku, nemůžete tím přeci propagovat alkohol," řekl César, když návrh předkládal.
Návrh si úspěšně razil cestu Senátem, v srpnu však narazil na Ústavní radu a jeho návrhy byly zamítnuty.

Je informace reklama?

Nyní drtivá většina 287 senátorů schválila změnu, podle níž je třeba rozlišovat mezi reklamou a informací.
"Evin Loi omezil reklamu na alkoholické nápoje bez jasné definice. Vzhledem k tomuto vakuu ji definují soudci namísto zákonodárců," komentoval senátor Roland Courteau.
"Je to hrozná svěrací kazajka pro podávání novinářských informací o vinařské turistice, která může vést k autocenzuře a může mít vážné důsledky na rozvoj vinařství," řekl senátor za Aude a vyzval své kolegy, aby "upřesnili stávající právní předpis a rozlišili reklamu na jedné straně a žurnalistické zprávy na straně druhé."

Vinaři ještě nejsou u cíle

Pokud má tato změna vstoupit v platnost, musí ji schválit Národní shromáždění.
Francie se spotřebou vína necelých 50 litrů na obyvatele není na špičce jeho konzumentů a kromě toho ani pivo a lihoviny nejsou Francouzi oblíbeny - na celkové spotřebě alkoholu se podílejí necelou čtvrtinou, resp. necelou pětinou.





Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania