Přeskočit na hlavní obsah

Bakalovo Vin de Constance 2011 vstupuje na anglický trh

Vin de Constance s novými vlastníky

Uvedení Vin de Constance 2011 na anglický trh tento týden zahajuje zcela novou kapitolu v dějinách legendárního jihoafrického vinařství Klein Constantia, jehož začátky se na Western Cape datují od roku 1685.
V roce 2011 toto vinařství koupili Charles Harman a Zdeněk Bakala od rodiny Jooste, která jej získala v roce 1986 a po stoleté přestávce obnovila produkci fortifikovaného Vin de Constance.
Současní majitelé Klein Constantia masivně investovali do infrastruktury, vinic i zařízení s úmyslem svou produkci přivést na ještě vyšší úroveň.

Ročník 2011

"Ročník 2011 je první ročník zpracováný v novém režimu, takže je to pro nás velká výzva," říká vinař Matt Day z Klein Constantia. "Úroda ročníku 2011 nebyla velká, ale byla vynikající. Léto bylo dlouhé, teplé a suché, což byly ideální podmínky pro dozrání odrůdy Muscat de Frontignac, kterou používáme pro Vin de Constance."
"Kvůli zvýšení svěžesti vína jsme mírně zkrátili dobu zrání v sudech na tři roky," pokračuje Day. "Ročník 2011 zrál v mixu sudů z francouzského dubu, maďarského dubu a akátu, znichž 60% bylo nových."
Obsah zbytkového cukru tohoto ročníku je 152 g/l a karton šesti půllitrových lahví s obsahem alkoholu 13,3% obj. stojí ve Velké Británii 390 £.

Starší a nové ročníky

Předchozí prodávaný ročník Vin de Constance byl 2009, protože ročník 2010 noví vlastníci neuvolnili. "Důvod je velmi jednoduchý," vysvětluje generální ředitel Klein Constantia Hans Astrom. "Usoudili jsme, že ročník 2010 nedosáhl kvalit potřebných pro Vin de Constance. Kontroly a těžké volby se staly naší mantrou v našem úsilí k výrobě jednoho z velkých vín světa."
Ročník 2012, který byl lahvován před dvěma měsíci, se také ukazuje mimořádně slibný, ale do prodeje bude uvolněn až v květnu 2016.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania