Přeskočit na hlavní obsah

Když Řecko, tak i Kypr: Cyprus Wine Competition 2015

Cyprus Wine Competition

Nedávno jsme se věnovali řecké vinařské soutěži a i pro jazykovou, kulturní a geografickou blízkost nemíníme přehlédnout kyperskou soutěž Cyprus Wine Competition 2015, zvlášť když aktuální osmý ročník dělí od předchozího sedmého tříletá přestávka. 
V Limassolu, druhém největším městě jižní části rozděleného Kypru, se soutěž konala 25. dubna a přihlášená vína hodnotilo sedm porotců. Mezi přihlášenými a oceněnými víny evropská stopa není, ale právě mezi porotci ano. Účast Alissy Gortsinske, držitelky ocenění “Cyprus Best Sommelier 2012, a Denise Rudenka, ruského blogera, naznačují vliv východoevropských nových Kypřanů na kyperské vinařství.
Porotci udělili 16 Zlatých medailí, 25 Stříbrných a 3 Diplomy, všechny kyperským vínům. Reciproční účast řeckých vinařů a řeckých ocenění jako na TIWC 2015 zde nenalezneme.

Porovnání

Kyperská vinařství, která byla oceněna, zde neuvádíme ale připomeneme, že Kypr oproti českým 17 tis. hektarů vinohradů má 9 tis. ha a produkce kyperských vín dosáhla objemu 86 tis. hl a českých 650 tis. hl. Vína Kypřané zkonzumují 174 tis. hl oproti českým 2 mil. hl, což je 15 l/obyvatele na Kypru a 19 l/obyvatele v Česku. 

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben