Přeskočit na hlavní obsah

V Mainzu začíná 38. světový kongres vína a vinné révy. Kdo bude vidět?


Kongres

Dnes večer v pět začíná registrací a slavnostní recepcí 38. ročník World Congress of Vine and Wine. Koná se v německé Mohuči, Porýní-Falc, Rheinland-Pfalz a potrvá až do 10. července.
Kongres zahájí 6. července v 11:00 Jean-Marie Aurand, generální ředitel OIV, a po něm již budou následovat příspěvky vystupujících rozdělené do čtyř kategorií: Pěstitelství, Vinařství, Ekonomika a Právo, Bezpečnost a Zdraví.

Neformální večery

Kromě přednášených příspěvků je zaznamenáníhodný úterní večer „Sparkling wine made in Germany“, pořádaný producentem Henkell & Co.-Gruppe v jejich sklepích ve Wiesbadenu, který má svou nepřehédnutelnou produkci šumivých i tichých vín také v Česku. Následující večer prožijí účastníci v Kloster Eberbach v Eltville a večer předcházející v Alte Lokhalle Mainz.

Příspěvky a jejich autoři

Během kongresu zazní 133 deseti- až dvacetiminutových odborných příspěvků, na kterých se podílejí autoři z 23 zemí. Mnoho témat je lákavých i z pohledu producentů a obchodníků Střední a Východní Evropy, porovnejme však jejich schopnost rozšířit témata o příspěvky vlastní:


Viticulture  Oenology Economy and Law Safety and Health Celkem
Německo 11 15 10 4 40
Itálie 3 4 8 4 19
Turecko 7 1 2 10
Francie 2 3 4 1 10
Španělsko 3 4 3 10
Brazílie 3 2 3 8
Argentina 3 1 4
Arménie 1 1 2 4
Portugalsko 2 1 1 4
Rumunsko 3 1 4
Gruzie 2 1 3
Rakousko 1 2 3
Čína 1 1 2
Peru 1 1 2
Švýcarsko 2 2
Austrálie 1 1
Belgie 1 1
Nizozemsko 1 1
Japonsko 1 1
Polsko 1 1
Rusko 1 1
Řecko 1 1
Spojené státy 1 1
Celkem 40 43 38 12

Členy OIV je 46 zemí včetně Česka nebo Slovenska a do diskuse jich tedy přispěje polovina. Z přehledu je však zřejmé, že svá témata nacházejí a zde prezentují i menší a malé vinařské země.
Gruzie například referuje o tématu Biologické a technologické charakteristiky gruzínských vín a odrůd, Arménie Posouzení vzdělávacích potřeb vinařů a systémů řízení vinařství v Arménii, nizozemský příspěvek nese název Úloha degustace v nákupním procesu a z Polska se nese téma Sociálně-ekonomický význam neziskových organizací v rozvoji vinařství - případ Polska.
Odborná stopa zanechaná zde Čechy, Slováky, Maďary nebo Slovinci je krapet menší, než stopa Belgičanů, Japonců nebo Rusů. Nula.
Možná to všechno souvisí.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.