Přeskočit na hlavní obsah

Rakouský rekordní export silného ročníku 2018


Podle aktuálních statistik úrodný ročník 2018 podpořil vývoz v kalendářním roce 2019. Jeho hodnota poprvé překonala 180 milionů EUR a s růstem 9 % dosáhla rekordních 185,4 milionů EUR. Měřeno objemem vzrostl export o 20,5 % na 63,6 milionu litrů. Počet exportních zemí vrostl z 64 na 102.

Objem sklizně byl v roce 2018 přibližně o 15 % vyšší oproti patnáctiletému průměru. Vzhledem k citlivosti na vstupní ceny, za které se prodávalo především na senzitivních trzích, jako například německém, klesla průměrná cena z předchozích 3,22 EUR na 2,92 EUR.

Rostoucí trhy a zájem o bílé i červené

Z nejvýznamnějších exportních zemí vykázaly růst Německo o 3,9 %, Švýcarsko o 0,9 %, Spojené státy o 14,8 %, Nizozemsko dokonce o 32,5 % a také všechny skandinávské země s výjimkou Norska. Přestože se průměrná cena v Německu dostala pod tlak, v mnoha zemích EU a třetích zemích vzrostla. Velmi slibný vývoj tržeb s růstem o 86,8 % vykázal čínský trh, ale po stagnaci také Japonsko o 12,6 %.

Za růstem tržeb stálo především bílé víno. Z hlediska prodeje se pozoruhodně pozitivně vyvíjelo také červené lahvové víno, což ukazuje na rostoucí mezinárodní uznání Zweigelt, Blaufränkisch a dalších. Naproti tomu domácí šumivé víno utrpělo ztráty, výjimkou byla poptávka z Norska nebo Spojeného království, které zaznamenaly silný růst dovozu šumivého vína. Naopak perlivé víno vykazovalo dvojciferné tempo růstu.

Ročníkem 2018 obsadili rakouští vinaři nové trhy. Chris Yorke, generální ředitel Österreich Wein Marketing (ÖWM), k tomu řekl: "Samozřejmě jsme velmi potěšení růstem přidané hodnoty na kvalitu orientovaných trzích."

Vývoj v počtu exportních zemí je také velmi povzbudivý: Zatímco rakouští vinaři ještě v roce 2009 vyváželi své víno do 64 zemí, v roce 2019 už to bylo 102 zemí. "Exportní strategie ÖWM je mnoho let založená na uvádění rakouského vína na četné mezinárodní trhy. To nám umožňuje lépe zmírnit jednotlivé výkyvy a celkově zajistit udržitelný růst vývozu," dodává Yorke na závěr.



Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania