Přeskočit na hlavní obsah

Do vysoko položených španělských vinic se vrací téměř vyhynulá odrůda


Významný španělský producent Familia Torres, který letos slaví 150. výročí svého založení, zahájil v DO Penedès projekt, jehož součástí je záchrana téměř vyhynulé bílé odrůdy Forcada a obnova zaniklých terasovitých vinic, které byly po zavedení mechanizace postupně opouštěny. 

Vysazena bude v okolí La Llacuna v okrese Anoia s cílem obnovit historické terasovité horské vinice, které místy dosahují výšky až 700 metrů nad mořem. "Výsadbou vinné révy ve vyšší nadmořské výšce chceme prozkoumat limity Forcady, abychom kompenzovali účinky rostoucích teplot," uvedl Miguel Torres Maczassek, generální ředitel a člen páté generace rodiny Torres.

Vinice a odrůdy předků

Familia Torres pracuje téměř 40 let na záchraně zapomenutých španělských odrůd. V 80. letech společnost vyzývala příznivce vína i vinaře ke spolupráci při hledání neobvyklých odrůd révy vinné. Většinou ale následovalo zklamání, neboť objevené hrozny často byly známé odrůdy, které pouze rostly na neobvyklých místech. Občas ale byly nalezené zvláštní, na nevhodných místech přežívající opuštěné odrůdy. Takovou révu se vinohradníci snažili zbavit všech virů, rozmnožit ji a následně zkoušet pěstovat v různých mikroklimatech.

Forcada, objevená v severozápadní části Penedès a vysázená na vinici Torres v roce 2005, byla poprvé vinifikována v roce 2014 a vykázala přitom velmi dobrou kyselost a nádech bylinných tónů. Nyní je postupně vysazovaná v Les Escostes u Alts d'Ancosa. Pro vedení této odrůdy pěstované na 25 terasách podpořených nasucho vyskládanými kamennými zdmi bylo zvolené nízké vedení révy Gobelet s krátkým řezem bez opěrného zařízení, využívané především ve velmi teplých krajích.

Kamenné zdi byly obnoveny a podařilo se zachovat i stávající olivovníky. Archeologickému projektu se podobající úplná obnova teras bude trvat tři roky, "Výsadbou v Les Escostes chceme obnovit výjimečnou historickou vinici a přispět k ochraně krajiny a venkovského dědictví Katalánska, které představují tradiční kamenné terasy našich předků," řekl Miguel Torres Maczassek.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania