Přeskočit na hlavní obsah

Italské vinařství Feudo Arancio soud předběžně zabavil


Trentonská Guardia di Finanza, italská finanční policie, dočasně dne 20. března 2020 zabavila vinice a budovy vinařství Feudo Arancio v hodnotě 70 milionů EUR. Feudo Arancio se rozkládá na více než 900 hektarech vinic v sicilských provinciích Agrigento a Ragusa a patří do skupiny Mezzacorona. Podle tiskové agentury ANSA vinařství "recykluje zboží, které vlastní Cosa Nostra." Vyšetřování je vedené proti čtyřem lidem, kteří mají být zákonnými zástupci Mezzacorony.

Vyšetřování státního zástupce

Vyšetřovací soudce soudu v Trentinu nařídil prozatímní zabavení na žádost místního žalobce pro boj proti mafii a v úzké koordinaci se státním žalobcem pro boj proti mafii a terorismu po vyšetřování "infiltrace organizovaného zločinu do ekonomiky Trenta."

Podle zdrojů ANSA bylo díky vyšetřování v bankách, ověřování dokumentů a díky výpovědím svědků včetně četných zaměstnanců soudu ověřeno, že v letech 2000 až 2005 proběhla obchodní operace, jejímž prostřednictvím Mezzacorona koupila dvě vinařství patřící dnes Feudo Arancio od předchozího vlastníka.

Podle vyšetřovatelů tyto podniky původně patřily "čestným mužům" ze Salemi, kteří jejich vedení předali bílému koni, ale podle vyšetřovatelů zůstaly ve vlastnictví tehdejšího šéfa ze Sambuca di Sicilia. 

Jihotyrolský zpravodajský portál stol.it uvedl: "Podle finanční policie měl producent vína v Trentu před několika lety koupit přes nastrčeného prostředníka a se souhlasem šéfů mafie vinařství s 900 hektary vinic v provinciích Ragusa a Agrigento."

Reakce Mezzacorona

Skupina Mezzacorona okamžitě reagovala a ve vydané zprávě "obvinění důrazně odmítla." ANSA ze zprávy cituje: "Skupina Mezzacorona vždy správně a seriózně plnila své podnikatelské závazky a chránila své členy, zaměstnance a akcionáře. Žádá proto soud, aby záležitost v zájmu 1600 spolupracovníků, 480 akcionářů a 500 zaměstnanců objasnil a co nejrychleji vyřídil."

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania