Přeskočit na hlavní obsah

Dotace pro německé vinice na strmých svazích

Už žádné opuštěné vinice

Vinice na strmých svazích obdivují turisté v Markgräflerland, Kaiserstuhl nebo v Ortenau, ale pěstitelé s nimi mají těžké pořízení. Náročné pracovní podmínky bez možnosti využít motorizovanou techniku vedou mnohé z nich k jejich opuštění. Pěstitelé proto požádali vládu o pomoc a vláda jim ji přislíbila od roku 2018.
Díky vládním finančním injekcím ale i díky novým technologiím tak nebudou muset být vinice opouštěné ve velkém měřítku.
"Vinice na strmých svazích zůstanou," řekl Kilian Schneider, prezident Badischer Weinbauverband. Také Hermann Hohl z Württemberger Weinbauverband připouští, že přestože snižování výměry vinic na strmých svazích nelze zabránit, tento proces se výrazně zpomalí.

Dotace na hektar

Od počátku roku 2016 platila nabídka vyměňovat hospodaření na strmých svazích za plochy v rovinatých polohách. Vzhledem k této alternativě i pro vinařský průmysl by vinice na strmých svazích skončily, i když pro cestovní ruch v Jižním Bádensku a na Neckaru mají značný význam. Tato obava už nyní není tak aktuální.
Vláda bude od roku 2018 poskytovat pěstitelům na strmých svazích dotace od 900 do 3000 EUR na hektar. To je sice méně, než odhadovali vinohradníci z Württemberger Weinbauverband, kteří požadovali 5000 EUR, ale s ohlášenou podporou jsou spokojení a podle Hohleho budou motivováni i nadále pokračovat v hospodaření na strmých svazích.
Vláda tím vyslyšela výzvu pěstitelů, kterou k tomuto naléhavému tématu podepsali vinaři sdružení v Assembly of European Wine Regions (AREV) na loňském květnovém zasedání v moravské Lednici.

Pomůže i technika

Pěstitelům také pomohou nové techniky. V současnosti se už testuje používání dronů na analýzu vinic i na ochranu rostlin.
Výzkumníci z Univerzity Geisenheim už provozují robota Geisi, který dokáže snadno strmé svahy zdolávat a mohl by tak do vinohradů přinést tolik potřebnou mechanizaci.
Tato technika ještě není v běžném provozu, ale už vyhlídka na ni by mohla oddálit myšlenky vinařů na ukončení kultivace strmých svahů. Podle ministerstva zemědělství je z 28.000 hektarů jihozápadní vinařské oblasti přibližně 1.000 hektarů na strmých svazích, kam mají mířit zvýšené dotace.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+