Přeskočit na hlavní obsah

Invaze závažné nemoci vinic

Je už žloutenka na Moravě?

Loňský první zaregistrovaný výskyt exempláře původně severoamerického kříska révového Scaphoideus titanus na vinicích nedaleko Valtic na pomezí rakousko-české hranice představuje hrozbu, se kterou už mají švýcarští pěstitelé své černé zkušenosti.
Křístek je přenašečem nemoci flavescence dorée, takzvané žloutenky révy vinné.
Ta se řadí mezi nejzávažnější choroby, které mohou napadnout vinice, brání cirkulaci mízy a vyvolává částečné nebo úplné odumírání postižených keřů. Patří mezi karanténní choroby, které se musí hlásit příslušným úřadům.
Tato fytoplazma způsobuje zlaté žloutnutí révy, v zamořených oblastech se rychle šíří a působí významné hospodářské škody, protože napadené keře révy musí být vyklučené a zcela zničené.
Doposud neexistuje žádná účinná léčba, kontrolní opatření jsou pouze preventivní.

Přes Alpy z Ticina

Toto onemocnění je rozšířené v kantonu Ticino už od roku 2004, v roce 2015 však bohužel překročilo i bariéru Alp. Na konci října minulého roku byl zaznamenán první výskyt flavescence dorée v kantonu Vaud na jihu Švýcarska, který sousedí s Itálií a na jihozápadě s Francií.
V této oblasti byla provedená analýza 45 keřů révy z celkem 19 vinic, podezřelých z napadení nemocí. U dvou vzorků se přítomnost onemocnění potvrdila. Původ epidemie zatím bohužel ještě není znám. Příslušné orgány kantonu přijaly řadu opatření, aby zabránily jejímu dalšímu výskytu.

Hledá se řešení

Žloutenka révy vinné je problém, který se dnes týká řady evropských regionů a představuje jedno ze základních rizik pro zachování evropského vinařství.
Shromáždění evropských vinařských regionů (Assemblée des Régions Européennes Viticoles, AREV) na své konferenci v listopadu 2014 v lucemburském Remichu přijalo rezoluci, kde navrhlo se touto problematikou urychleně zabývat. Dále rozhodlo vytvořit odbornou skupinu pro výměnu informací s orgány EU s cílem nalézt účinné řešení tohoto problému.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania