Přeskočit na hlavní obsah

Černomořské vinařské fórum se vzdaluje od břehů Černého moře

Záštita OIV

Výkonný výbor Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) na své XIV. valné hromadě, konané během kongresu v brazilském městě Bento Gonçalves, rozhodl o udělení patronátu Černomořskému vinařskému fóru, jehož čtvrtý ročník se uskuteční 30.6. až 1.7.2017 v Moskvě, daleko od břehů Černého moře.
Letošního ročníku konaného v Soči se zúčastnilo na 400 lidí z více než 170 vinařských firem a organizací z 21 zemí.
Vloni se fórum konalo v Krasnodaru a vůbec první v Gagauzii, moldavské autonomní oblasti s nejvyšší hustotou vinic na obyvatele ve Střední a Východní Evropě.

Černomořská spolupráce

Rozhodnutí výboru už bylo potvrzeno oficiálním dopisem s podpisem Jean-Marie Auranda, generálního ředitele OIV. Pořadatelem fóra je Organizace černomořské hospodářské spolupráce (Organization of the Black Sea Economic Cooperation, BSEC).

Černomořské vinařské fórum se bude pod záštitou OIV konat podruhé v řadě. Rusko, tehdy SSSR, se stalo členem OIV v roce 1956. OIV byla založená v roce 1924 a je jedinou mezivládní organizací pěstitelů a vinařů na světě.
Souběžně s fórem, kdy bude opět probíhat mezinárodní konference, se pod názvem "Vína Černého moře" uskuteční výstava i soutěž předních producentů vín. Registrace vystavovatelů i soutěžících byla právě zahájena.

Světové vinařství v kostce

Jean-Marie Aurand označil Černomořské fórum 2016 jako projekt přispívající k rovnováze zájmů dovozců a vývozců vína a jako platformu pro udržování rovnováhy mezi tradicí a inovací tohoto odvětví. 
Dále vyzdvihl, že produkce a spotřeba vína na světě je jako celek stabilní. Celosvětová výroba se pohybuje kolem 27 až 28 miliard litrů ročně a celosvětová spotřeba činí 23 až 24 miliardy litrů ročně, což znamená, že každý dospělý  vypije v průměru asi 4 litry vína ročně.

Konzumace se posouvá do nových obastí

Spotřeba zaznamenala posun z jižní do severní Evropy a do Asie. Její stabilita je založena na zapojení rostoucího počtu spotřebitelů i v rychlém růstu počtu obyvatel, zejména v jižní a východní Asii, stejně jako v transformujících se zemích s převahou konzumace lihovin a piva.
Ve Aurandově zprávě bylo rovněž zaznamenáno, že v zemích Nového světa (Austrálie, Spojené státy, Chile, Argentina a Nový Zéland) se v posledních desetiletích výrazně zvýšil objem výroby a navíc v těchto zemích, na rozdíl od jihu Evropy, lze také pozorovat růst spotřeby.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania