Přeskočit na hlavní obsah

Izraelské víno odporuje tlaku EU

Nové předpisy EU v rozporu s izraelským přesvědčením

Butikové vinařství Bazelet HaGolan Winery z Golanských výšin oznámilo minulý týden, že na uzávěry lahví Chardonnay určených pro vývoz do EU vytiskne modro-bílou vlajku židovského státu. Tím se otevřeně postavilo proti novým pokynům EU o označování výrobků pocházejících z Izraele.
Golanské výšiny jsou sporným regionem na hranici mezi Izraelem, Sýrii, Libanonem a Jordánskem. Izrael toto syrské území obsadil během Šestidenní války v roce 1967 a jednostranně je anektoval v roce 1981, ačkoli tato anexe nebyla nikdy podle mezinárodního práva uznaná.

Sporné území, sporné značení

Na Golanských výšinách je přibližně 30 židovských osad s přibližně 20.000 osadníky a asi 20.000 Syřany. Sopečná půda regionu je vhodná pro zakládání vinic a vinařství a proto zde silně roste vinařský průmysl.
EU uvádí, že oblasti obsazené Izraelem v Šestidenní válce nejsou součástí mezinárodně uznaných hranic Izraele. Proto zboží z těchto oblastí nemůže být podle EU označené "Vyrobeno v Izraeli" a místo toho by mělo být uvedeno, že pochází z osad.

Politika na uzávěru lahví

Majitel Bazelet HaGolan Winery Yoav Levy po oznámení vytištění židovské vlajky na uzávěry svých lahví vín vyzval Židy po celém světě, aby výhradně kupovali "modré a bílé" produkty na podporu Izraele. "Jsme hrdí na naši národní vlajku a doufáme, že nás budou další vinařství při označování vinných lahví určených pro export do Evropy následovat," řekl Levy.
Podle Israeli Wines produkuje izraelský vinařský průmysl zhruba 28 milionů lahví za rok s příjmy kolem 200 milionů USD. Celková produkce z Golanských výšin je přibližně 5,5 milionů lahví ročně. Přibližně 55% vývozu vína směřuje do Spojených států, následovaných Francií a Velkou Británií.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania