Přeskočit na hlavní obsah

Výsledky Mondial des Vins Extrêmes 2016

Vína z extrémních svahů

Soutěž Mondial des Vins Extrêmes, kterou pod patronací Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) a Ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví, je ve světě vína jedinou soutěží zaměřenou speciálně na vína produkovaná na strmých svazích. Soutěž vybírá nejlepší vína extrémního vinohradnictví s cílem podporovat a chránit výrobu malých vinařských oblastí, které charakterizuje historie, tradice a jedinečnost, nádherná příroda s krajinnou hodnotou, kde rostou převážně původní odrůdy. 
Jsou to opravdové ostrůvky biodiverzity, kterým však hrozí zánik v důsledku vysokých výrobních nákladů, protože pěstování vinic v těchto oblastech je desetkrát nákladnější, než vinic v rovině. 

Zájem producentů roste

Během předchozích 23 ročníků rostl zájem vinařství a dnes se již běžně hlásí více než 600 vín z více než tuctu zemí, ke kterým se přidávají i Arménie, Kazachstán nebo Turecko.
Na letošním 24. ročníku konaném 14. až 16. června v italské Valle d'Aosta byly udělené celkem 244 medaile, z toho 8 Velkých zlatých, 96 Zlatých a 140 Stříbrných. Protože čeští producenti vína ze strmých svahů zatím neprodukují, mezi oceněnenými nejsou.

Výsledky

Vini di Montagna 2016 Grand Gold Gold Silver Total
Italy 1 49 63 113
Spain 2 17 28 47
Switzerland
9 17 26
Germany 1 9 14 24
Portugal 2 6 7 15
France
3 4 7
Slovenia

3 3
Croatia
1 1 2
Georgia
1 1 2
Kazakhstan

2 2
Argentina 1

1
Armenia
1
1
Greece 1

1
Total 8 96 140 244

AREV, Assembly of European Wine Regions, v dubnu připravila a v květnu na Moravě schválila rezoluci k podpoře vinohradnictví na strmých svazích.
Univerzita v německém Geisenheimu dokonce představila prototyp "měsíčního" traktoru, který by měl pěstitelům v těchto extrémních podmínkách pomáhat, náklady jejich produkce snížit a ochránit i životy a zdraví vinohradníků, protože i takovou daň si každoročně toto náročné hospodaření vybírá.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania