Přeskočit na hlavní obsah

VDP požaduje reformu německého apelačního systému

Pojetí VDP blíže evropské úpravě

Německý Verband Deutscher Prädikatsweingüter (VDP) požadoval po letošních březnových volbách ve dvou nejvýznamnějších vinařských spolkových zemích Porýní-Falcku a Bádensko-Württembersku zásadní reformy pro německé vinařství.
Hlavním motem VDP je: "Čím úžeji je specifikován původ, tím vyšší jsou požadavky na jakost vína."
Podle VDP vyplývá z jeho strategie jednotné značky pro všechny producenty nabídka snadno srozumitelné a důvěryhodné orientace spotřebitele. 
Nosným prvkem při tvorbě těchto změn má být současný platný zákon EU o chráněném zeměpisném označení vín (CHZO, PGI v en). Podle něho jsou možné vyšší objemy produkce i cenově atraktivnější nabídky, aniž by vína soupeřila s víny s chráněným označením původu (CHOP, PDO v en). Nižší úroveň vín s CHZO může mít definované údaje o pěstitelské oblasti, avšak se zřetelem na odrůdu, její chuťový profil i výnos.

Vícestuňový apelační systém

Mělo být to být náhradou za dosavadní Bereichs- a Großlagenweine, která ještě nesmějí vystupovat jako Lagen- nebo Ortsweine - místní vína, avšak již uspokojují vyšší nároky konzumentů. Trhu nakonec vládnou Lagen- a Ortsweine z Einzel- a Katasterlagen, pro které platí ty nejpřísnější požadavky.
Dlouho odkládané reformy považuje dnes VDP za příčinu krize ve vinařství ve spolkové zemi Porýní-Falc a v celém Německu, a proto podle vyjádření Steffena Christmanna, prezidenta VDP, doporučuje k diskusi svůj systém, který navazuje na vnitřní nomenklaturu sdružení.

Systém VDP

Čtyři snadno srozumitelné stupně, které umožňují důvěryhodnou orientaci jsou od roku 2012 podle VDP tyto: VDP.GROSSE LAGE,
 VDP.ERSTE LAGE, VDP.ORTSWEIN a
 VDP.GUTSWEIN.
Pro nejlepší polohy, které určuje VDP, jsou k dispozici VDP.GROSSEN LAGEN a VDP.ERSTE LAGEN. Suchá vína z VDP.GROSSER LAGE nesou navíc označení GROSSE GEWÄCHS. 
VDP.ORTSWEINE jsou vína, kterou mohou nést označení stávajících tradičních viničních tratí. VDP.GUTSWEINE jsou jakostní vína a vína s přívlastkem, která mohou být od suchých až po sladká. 
Zdá se, že i Německo je na dobré cestě k apelačním zmatkům, které s úpěchem stvořilo Rakousko následované Českem, Maďarskem, Slovinskem nebo Chorvatskem.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania