Přeskočit na hlavní obsah

Výsledky International Wine Contest Bucharest 2016

Rumunské klání opět s vyšší účastí

Letošní už 13. ročník rumunské mezinárodní soutěže International Wine Contest Bucharest (IWCB), kterou pořádá Národní úřad pro révu a víno, se pod záštitou OIV konal 26. až 29. května ve Focşani. V loňském roce se soutěže zúčastnili producenti z 27 zemí a letos pořadatelé hodnotili 1495 přihlášených vzorků, z toho rumunských vín bylo 717 a zahraničních 778 vzorků. Mezi přihlášenými víny výrazně převažovala vína tichá, 1396 vzorků, a šumivých vín a destilátů vinného původu bylo jen 66, resp. 33 vzorků.
Soutěžní vzorky přihlásili producenti z 32 zemí. Na hodnocení se podílelo 37 hodnotitelů, z nichž 16 bylo domácích a 21 pocházel z dalších 18 zemí.
Celkem bylo uděleno 450 medailí a z nich byly Velké zlaté 2, Zlatých 165 a Stříbrné 283. Velká zlatá medaile příslušelo vínům s více než 92 body, zlatá vínům s 85 až 92 body a stříbrná s 82 až 85 body. Vinařské země si medaile rozdělily takto:

Výsledky podle zemí


International Wine Contest Bucharest 2016 Grand gold Gold Silver Total
Argentina
2
2
Australia
11 4 15
Azerbaijan
1
1
Bulgaria
8 6 14
Chile
3 1 4
Cyprus
2 2 4
Czechia
1 3 4
France
7 14 21
Georgia

1 1
Germany

7 7
Greece
1 1 2
Hungary
2 4 6
Israel

3 3
Italy
11 19 30
Macedonia
7 9 16
Moldova 1 27 42 70
Poland
1 1 2
Portugal
6 10 16
Romania 1 60 125 186
Russia
1
1
Serbia

10 10
Slovakia
1 4 5
South Africa
5 3 8
Spain
6 9 15
Turkey
1 4 5
United States
1 1 2
Total 2 165 283 450

Ani vloni ani předloni, ale až letos na této soutěži uspěla česká vinařství. Jsou jimi Vinařství Baláž a Vinařství Jakubík. Pozoruhodností je slovenské vinařství Elesko, které získalo medaile se svými slovenskými víny i se svým vínem ruským. Stejným, které uspělo i na letošním českém mezinárodním Oenoforu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben